RECENZE: Zellwegerová má Dítě Bridget Jonesové

Už to nebyla ta sympaticky praštěná baculka, která si získala srdce nejen ženských diváků svými věčně neplněnými předsevzetími ohledně cigaret, alkoholu, jídla a mužských, ale prostě hloupá tlustá ženská. A nyní vstoupil do českých kin film třetí – Dítě Bridget Jonesové.

Od dvojky uplynulo dlouhých dvanáct let – a je to znát především na samotné Bridget Jonesové, respektive Renée Zellwegerové. Ve filmu je jí třiačtyřicet let, je sice úspěšná a štíhlá, ale v tváři značně povadlá (možná právě v důsledku drastických tloustnutí a zase hubnutí kvůli Bridget). A když jako taková neustále trojčí a diblíkuje, je člověku spíše trapně, než aby se láskyplně usmíval jejím novým trablům.

Scénář, na němž se podílela jako vždy skvělá Emma Thomsponová, která si zahrála vděčnou roli gynekoložky se suchým humorem, jí předepsal těhotenství se dvěma adepty otcovství a je díky tomu určitě lepší než dvojka, která jen trapně rozmělňovala to, co výstižně a s vtipem sdělila jednička.

Colin Firth jako Marc Darcy a nováček Patrick Dempsey v roli Jacka Quanta jsou nejen podle pravidel romantické komedie pohlední a bohatí, ale oba jsou odhodláni vytvořit s Bridget a očekávaným potomkem šťastnou rodinu.

Zápletka tedy spočívá pouze a jedině v čekání na výsledky testů DNA po narození dítěte, jinak je de facto vše zalito sluncem a jednotlivé situace jsou předvídatelné. Člověka vlastně lehce překvapí jen to, že Jack, cizinec, s nímž měla Bridget sex na jednu noc, po ní a dítěti tak nesmírně touží.

Nicméně Sharon Maguireové, která se vrátila na režisérský post, se daří v tomto společenství lépe než Beeban Kidronové, podepsané pod dvojkou.

Některé dialogy, vedlejší postavy, podzápletky a také otcovské přípravy na rodičovství jsou vtipné a jako nenáročná zábava na sklonku léta film obstojí.

Škoda že jakékoli uvěřitelné sdělení o současném, třeba jen ženském světě, které bylo tak sympatické na jedničce, chybí.