RECENZE: Zelená kniha. Cesta na Jih lemovaná humorem

Pojednává o zrodu jednoho nepravděpodobného přátelství, ale také o rasismu a všem, co s ním v Americe v šedesátých letech minulého století souviselo. Splnil všechny předpoklady k tomu, aby si právě nejcennějšího Oscara z Los Angeles odnesl.

Černošský klavírní virtuos Don Shirley se chystá na dvouměsíční turné na americký Jih. A protože tam lze očekávat potíže, najímá jako řidiče a zároveň bodyguarda a osobního asistenta Tonyho „Pyska“ Vallelongu. Tento vyhazovač z klubu Copacabana přišel ke svému přízvisku díky tomu, že je proslulý schopností vykecat se z každého průšvihu, a teprve když je to opravdu nezbytné, použít také pěsti.

Don a Tony nemohou být odlišnější. Afroameričan aristokratických pohybů i chování, který studoval v Moskvě a v Londýně, mluví plynně několika jazyky, a hlavně mluví velmi vybraným jazykem. Mahershala Ali ho hraje s bezchybnou jistotou, jeho štíhlé tělo v perfektních oblecích vyzařuje klid a noblesu, která baví.

Před něj za volant usedá rasistický buran Tony, který práci přijal jen kvůli penězům. Po vzoru všech lidí, kteří toho moc nevědí, pořád mluví, jen aby mluvil, u toho se cpe hamburgry a vlastně svému šéfovi skoro vůbec nerozumí. Viggo Mortensen je ještě víc než přesný. Hraje dokonalý prototyp chlápka, který by vám strašně lezl na nervy, kdybyste v něm necítili pod hrubou slupkou dobré jadérko s citem a kdyby nebyl tak dokonale k sežrání.

Už v kontrastu těch dvou je mnoho vtipného, protože ač je každý jiný, prožijí dva měsíce spolu, což přináší řadu zábavných situací. A prožijí je i se Zelenou knihou, která byla v té době opravdovým průvodcem černošských řidičů po místech, kde obsluhovali barevné. Díky ní bylo možné projet Jih v relativním bezpečí. Přesto se dostanou i do situací, v nichž prožijí určité napětí.

Zkušený divák samozřejmě od první chvíle dobře ví, že se oba muži během cesty promění ku prospěchu svému i okolí a jejich přátelství přetrvá roky. To se také ve skutečnosti opravdu stalo.

Nicméně to, že je film naprosto předvídatelný, kupodivu vůbec nevadí, protože prakticky celou dobu baví tak, jak je u tohoto druhu vydařených hollywoodských filmů typické. Divák nemusí příliš přemýšlet, aby vycítil jasné a nosné myšlenky, a může se smát i dojímat, aniž by se styděl za to, že sedá na lep lacinému škváru.

Předpokladů k získání nejprestižnějšího Oscara tedy bylo opravdu dost. Výborný scénář má dobře vystavěný děj a pozvolnou proměnu obou protagonistů. Z nich slavný pianista je nejen černý, ale též osamělý homosexuál bez rodiny. Naopak řidič je hřmotný běloch – heterosexuál, který na celém světě nejvíc zbožňuje svou ženu a své děti. Film je tedy po všech stránkách přesně vyvážený a staví na piedestal rodinu.

Dialogy jsou výstižné a místy opravdu vtipné, takže ač se děj odehrává většinou v autě, diváci se dobře baví a sami si k hrdinům snadno a pohodlně vytvářejí pozitivní vztah. Herecké výkony jsou skvělé, Viggo Mortensen, nominovaný v kategorii hlavní role, dostal za Tonyho Zlatý glóbus i britské ocenění BAFTA a na Oscarech měl nejspíš jen „smůlu“, že spolu s ním byl nominovaný Rami Malek za miláčka Freddieho Mercuryho…

Zelená kniha je zároveň film pohledný, a to nejen díky hercům, ale i díky módě a stylu šedesátek, které jsou samozřejmě vykresleny s precizní profesionalitou všech zúčastněných. A v neposlední řadě je ve filmu báječná hudba, kterou Don Shirley na turné hraje.

Celkové hodnocení 80 %