RECENZE: Zbožňovaný aneb Ani nejlepší herci slabý děj neutáhnou

Ať je to Prušinovského Okresní přebor (seriál i film), Most!, Čtvrtá hvězda, nebo Trpaslík, všechny jsou kvalitativně na mnohem vyšší úrovni než Padesátka, Bajkeři, ze seriálů pak než právě vysílaná Osada nebo Kolečkův podíl na Obchoďáku, Vinařích či Martě a Věře. V posledních letech začal Kolečko sám i režírovat, ale nedaří se mu o nic lépe, než když spolupracuje s jinými režiséry, než jsou Prušinovský nebo Skórka.

Po režijním debutu Přes prsty přichází do kin jeho druhý film Zbožňovaný s Jiřím Bartoškou v titulní roli pediatra Zdeňka. Mají ho rádi prakticky všichni a nejvíc jeho vnučka (Martina Czyžová), která o něm dokonce píše školní práci.

Když se Zdeněk na začátku filmu chystá do důchodu, manželka Olga (Zuzana Kronerová) a milenka Dana (Ivana Chýlková) se, samozřejmě každá zvlášť, těší, že na ně konečně bude mít spoustu času. Jenže chyba lávky, zbožňovaného penzistu víc než objetí již poněkud okoukané kolegyně, s níž udržoval poměr skoro čtyřicet let, láká manželčina vynikající strava. A hlavně chce mít klid.

Danu tedy jeho sdělení na téma „bylo to krásné a bylo toho až dost“ rozpálí do zuřivosti, a když pak vlítne na milencovu rodinnou zahradní sešlost a vyřve na Olgu před všemi celou pravdu a všechen vztek, s dosud čiperným Zdeňkem to sekne. Stižen mrtvicí je odvezen do nemocnice, jen zdánlivě z dosahu obou sokyní. Dana si ho na příslušném oddělení najde prakticky ihned a odlifruje ho k sobě domů.

Kolečko přiznává, že ho k zápletce filmu inspiroval příběh jeho vlastního dědečka, a není důvod pochybovat o tom, že letitý souběžný partnerský vztah může i muže v kondici jednoho krásného dne skolit. To je ale asi tak všechno.

Historka je to pro celovečerní film chabá zejména proto, že je zcela zřejmé, jak musí dopadnout. Doma chtěl být Zdeněk od samého začátku filmu, v Danině ubíjející péči se mu vůbec nelíbí, takže chybí jakýkoli vnitřní konflikt. Že pak stále ještě značně nemohoucí muž uteče a odjede sám autem, je už úplný nesmysl. Leda by svou nemoc, podobně jako Bartoškův hrdina v Bajgarově Teorii tygra, předstíral. Ovšem jiný důvod než zmíněný útěk autem k takové domněnce neexistuje.

A protože není v základu scénáře vlastně o čem hrát, Kolečko ho doplnil o vedlejší zápletky, třeba o rozvrácený vztah Zdeňkovy dcery a zetě. Ale to, i vše ostatní, má s ústředním dějem pramálo společného a tvoří jen vatu na vyplnění času.

Film je prezentován jako komedie, ale protože jde spíše o moralitu na téma „nevěra, zvlášť ta dlouholetá, se nevyplácí“, nic vtipného na něm není. Kolečko tedy na moralitu vrství jednotlivé rádoby humorné situace, které se ovšem značně míjejí účinkem.

Režijně je stále velmi nejistý a bez nápadů, viditelně spoléhá na to, že herci (vedle již jmenovaných Petra Hřebíčková a Jiří Langmajer jako Zdeňkova dcera a zeť) film utáhnou sami. To je sice u druhého filmu člověka, který se režii nevyučil, pochopitelné, ale na slabém výsledku to nic nemění.

Herci jsou vesměs velmi dobří, Jiří Bartoška sice tráví po mrtvici většinu času na lůžku, ale záblesky vtipu své postavě a situaci dodá. Všichni ostatní dělají maximum pro to, aby scenáristovi a režisérovi v jedné osobě pomohli, ale ze všech uvedených důvodů nemůže být v jejich silách, aby skoro z ničeho udělali dobrý film.

Zbožňovaný je jen další pokus o komedii, jakých je v českých kinech víc než dost. Sázejí na oblíbené herce, nějaké diváky si najdou a pak se stanou výplní televizního vysílacího času.

Hodnocení 40 %

Může se vám hodit na Firmy.cz: