RECENZE: Zatloukat a zatloukat. I podle Hartla

Kdo očekával sentimentálně melodramatický příběh à la these, musel být zklamán. Žádný příběh, jen tři situace přes kopírák života, bulvár v nejlepším smyslu toho slova, komedie jadrná, chvílemi skoro přes čáru, než si člověk uvědomí, že argot je novojazykem i v partnerských vztazích. Budete se řehtat, než zjistíte, že to jsou přece vaše situace.

Při současném financování divadel je až trapné, že taková IKEA, v jejíchž dekoracích (skříně, pohovky, stolky, květináče i kartáče na psí chlupy na tom všem) se inscenace odehrává, není uvedena mezi sponzory a partnery inscenace. Renáta Weidlichová (scéna), Simona Rybáková (kostýmy) a hlavně Patrik Hartl (autor hry, režisér) jsou přece dokonalou reklamou její produkce.

Tedy jak se to vezme. On vlastně Filip Blažek v roli zástupce obchodního domu IKEA je přesně vystiženou sortou vlezle asertivních panáků zvládajících s úsměvem každou situaci, aby pak v soukromí řešil místy až hystericky vztah s partnerem (Michal Slaný), který má přece raději čivavu než jej. Psíka naštěstí rozsedne přizvaný psycholog, life kouč (Roman Štabrňák).

Radost z první situace by měl sexuolog Miroslav Plzák, protože Michal Slaný s Janou Strykovou uvádějí do praxe jeho v manželství všeplatné „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. O to věrohodnější, že milenka se stačila schovat jen do rozkládacího lože, hádejte, jaké značky.

Tu hraje Marika Šoposká, která ještě víc zazářila v roli dominantní novomanželské husičky v situaci druhé. Přinutila v ní partnera (Štabrňák) hrát v jedné z oblíbených reality show – hádejte, jaké firmy – vydržet v jejím bytovém vybavení před zraky zákazníků celý měsíc.

Slaného alternuje na pódiu Kryštof Hádek, Strykovou Jitka Schneiderová, takže se to na Vyšehradě hereckými osobnostmi skutečně hemží. Mezi letními scénami od Shakespearovských slavností až po Dvorní divadlo v Hlohovci u Lednice má Studio Dva nezastupitelné místo. Zvládá mistrovsky zdravý kompromis mezi zábavou a kumštem.