RECENZE: Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou Scorseseho dýmkou míru

Zápletka není nikterak složitá. Snímek vychází z kritiky opěvované stejnojmenné knihy novináře Davida Granna, která se zaměřuje na vraždění příslušníků osedžského kmene v první polovině dvacátého století.

Důvodem bylo právo na podíl z ropy, která se objevila na jejich území. Zlý bílý muž přichází v beránčím rouchu přítele a snaží se nesmírné jmění vyženit a problémových indiánů se zbavit. To by však nesměl být Martin Scorsese, aby ze série neprošetřených vražd neudělal jeden z nejvýraznějších filmů roku.

V rámci šest let trvající tvorby scénáře převrátil předlohu naruby a společně s Ericem Rothem postavil do středu pozornosti válečného veterána Ernesta Burkharta (Leonardo DiCaprio). Ten se vrací domů ke svému strýci (Robert De Niro), aby se stal hybatelem strašného plánu. Naivní prosťáček se slabostí pro ženy a peníze se sice zamiluje do indiánky Mollie (Lily Gladstone), pod přísným dohledem oklahomského dona ale začíná likvidovat celou její rodinu.

Nelze mu však upřít jisté sympatie, což je prvním ukazatelem mistrovství zkušeného režiséra. DiCaprio na rudé bratry s tváří neviňátka cení své zkažené zuby a jeho láska k ženě je nefalšovaná. Zároveň je ale plně oddán svému strýci a bez špetky černého svědomí plní jeho úkoly. Vnitřní spor existuje, ale Scorsese ho záměrně nechává viset ve vzduchu.

Fungují precizní střih i tempo, které byly kvůli minutáži bezpodmínečně nutné. Indiáni jsou zabíjeni ze všech úhlů a všemi způsoby, avšak snímek dál kvapí a emoce po každé kruté vraždě plní srdce Osedžů. Z nešťastných nehod vzdálených příbuzných se stávají popravy nejbližších a kruh se pomalu uzavírá.

Válečná sekera je vykopána, ale k odvetě nedochází. I proto, že tvůrci navzdory předloze lehce upozadili úlohu autorit a vznik úřadu později známého jako FBI. Jeho agent Tom White (Jesse Plemons) sice nakonec má klíčovou roli, ale v celkovém kontextu šerifové či soukromí detektivové dlouho působí jen jako další drobné problémy na cestě za bohatstvím. Rozhodně pak nejsou duší celého vyprávění.

Film v pravidelných intervalech střídá krveprolití se zoufalstvím a frustrací indiánů, aniž by odhlížel od ústředního páru Ernesta a Mollie. Právě Ernestova zrada a celoživotní lež, jakkoliv manipulovaná, je totiž tím nejhorším a režisér ji nechává plně rezonovat až v samotném závěru.

Strukturu příběhu obohacuje brilantní ztvárnění jednotlivých postav. DiCaprio je sám o sobě skvělý, ale jsou to především jeho dialogy s De Nirem, u kterých divák dostává zabrat nebo se naopak dobře pobaví. Představitel strýce Williama Halea je uvěřitelný v poloze zloducha i přítele, který naoko pomáhá indiánům.

Nad oběma hvězdami pak ve výrazném kontrastu vyčnívá Lily Gladstone. Její úsporné, přesvědčivé herectví poprvé zapůsobí v momentě seznámení s Ernestem. Herečka dále skvěle zvládá práci s emocemi a přesně ví, kdy s nimi naopak šetřit, aby dosáhla kýženého efektu. V jejím projevu se mísí indiánská hrdost a loajalita s nevysloveným pocitem křivdy a naivní důvěrou v manžela. Mimo ústřední trojici potěší i cameo role Brendana Frasera či Johna Lithgowa.

Střípky, které spojují Zabijáky rozkvetlého měsíce dohromady, lze vychutnat v jednotlivých scénách a díky Scorsesemu fungují i jako celek. Bez ohledu na poměrně prostý děj, šílenou délku a absenci dramatu či zvratů běžně nepostradatelných.

Ve finále se rovněž nelze ubránit pocitu, že režisér adaptaci nenatočil jen jako rekonstrukci obrovské křivdy. Snímek je zároveň svědectvím o privilegiích bělochů a jakousi omluvou Osedžům, která je ústy samotného režiséra tlumočena v netradičním pojetí závěrečných minut. V nich Scorsese symbolicky zajišťuje, aby další květnové úplňky daly indiánům to jaro, které si už víc než sto let zaslouží.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina