Článek
Hra nezapře autorčino poučení Čechovem i Williamsem. V intimně laděných dialozích rozebírá současné i minulé vztahy tří sester, jejich otce a babičky, přičemž se odhalují nejrůznější čerstvé i dávné motivace a viny. Text je protkán citáty z díla irského klasika Williama Butlera Yeatse, jehož přijíždí herecká hvězda John Eastman (Igor Orozovič) ztvárnit ve filmu, natáčeném v městečku, kde se děj odehrává.
Dosti umluvený odvar z Williamse inscenátoři razantně seškrtali, což pomohlo jeho zpřehlednění, ale zároveň hru zbavilo zasazení do konkrétního prostředí a některé z postav ochudilo o motivace, bez nichž pozbyly na zajímavosti, týká se to především nejmladší ze sester Maud (Lucie Polišenská).
V centru hry i inscenace se ocitá babička Lily, výrazná herecká příležitost pro Janu Preissovou, která nehraje její pomatenost, ale její vnitřní svět, bohatší než u ostatních postav. Její Lilly je krásná zvenčí i zevnitř, projasněná i temně strádající, toužící po sexu i prostém lidském kontaktu. Má humor a tajemství a její život i smrt diváky zasáhne.
Z ostatních postav jsou nejcelistvějšími figurami Judith (Tereza Vilišová) a Rose (Veronika Lazorčáková), zatímco mužské postavy jsou napsány daleko předvídatelněji, takže jen Ondřejovi Pavelkovi se daří něco vykřesat z postavy Patricka v groteskní poloze mezi milujícím otcem a opileckou troskou.
Zvolená scénická metafora kinosálu jako obrazu života inscenaci nijak nepomáhá, stejně jako rozčlenění na dvě nestejně dlouhé části. Přesto se Špinarovi podařilo vytvořit inscenaci, která stojí na kvalitních hereckých výkonech a má šanci oslovit diváky v groteskně-lyrickém duchu.
Rebecca Lenkiewiczová: Noční sezóna |
---|
Překlad: Jitka Sloupová, režie: Daniel Špinar, dramaturgie: Milan Šotek, scéna: Dragan Stojčevski, kostýmy: Linda Boráros. Premiéra 9. listopadu ve Stavovském divadle, Praha |