Článek
Jak již bylo naznačeno v minulém díle, začíná pátrat po své zmizelé lásce z mládí a matce svého syna Marianne. Stopy ho zavedou do údolí v pyrenejských horách, kde právě začíná vyšetřování dvou záhadných vražd.
Příběh se tentokrát rozbíhá o něco pomaleji. Autor chce zřejmě uvést do děje i čtenáře, kteří nečetli předchozí díly, což je pro znalce série trochu nudné. Každopádně je lepší si starší díly přečíst, nový čtenář se bude jen těžko v příběhu orientovat.
Minier navázal na svůj tradičně velmi čtivý způsob psaní, bohužel se však neubránil sebevykrádání. Pro něj typické výrazy jako „po páteři mu přejela chladná ruka“ či „chladná ruka mu stiskla zátylek“, které byly v prvním díle docela působivé, už nyní nefungují, ba jsou téměř k smíchu.
Stejně jako Servazovy často nesmyslné sebevražedné mise, zásadně beze zbraně. I když v Údolí autor v tomto směru naštěstí trochu ubral.
Také oblíbená intermezza, vložené části příběhu popsané z pohledu vraha, se tentokrát velice míjejí účinkem. Napětí jen v nich jen trochu, mrazivá hrůza žádná.
Opravdovým zklamáním je ale tentokrát zápletka. Námět je zajímavý, čtenář se dočká i částečně překvapivého rozuzlení, motiv zločinů je však nepochopitelný, nereálný a zůstává prakticky nevysvětlen.
Zdlouhavý je také téměř hollywoodský konec včetně Servazova filozofování nad životem a světem.
Bernard Minier: Údolí |
---|
XYZ, překlad Jiří Žák, 543 stran, 449 Kč |
Hodnocení 55 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: