Článek
Doba nedostupných džínsů, videokazet a tuzexových bonů je už pořádně dlouho pryč. Olmer se tak musel vyrovnat s tím, co vlastně veksláci v současnosti budou dělat, a postupoval docela logicky - někteří skončili mizerně (Skamene jako zestárlý Bíny nahání turisty do restaurace), ti největší podvodníci se ale hezky zorientovali v nové době a přešli na tunelování eurodotací.
Poměrně lidský Bíny si povšimne boleslavského mladíka Martina bloudícího nešťastně Prahou a hledajícího práci. Pozve ho na polévku, ale vzápětí se zamotají do amatérské zlodějiny, která je vyžene z Prahy, a skončí s prosíkem u velkého veksláckého šéfa, jenž se stal starostou a krade dál ostošest.
Zlodějské historky potřeboval režisér opepřit erotikou, a proto nasadil missku, do které se naivní mladík musel zamilovat. A aby klišé nebylo málo, musí být pohledná hrdinka dcerou hlavního zlého veksláka - a to dcerou odbojnou.
Následuje poněkud matoucí směska krimi, romantiky a crazy frašky, chvíli vypadá realisticky, chvíli má náběhy do Babovřesek. Překvapí velmi nevyrovnané herecké výkony, na jedné straně přijatelní herci jako Jeníková, Potměšil, Skamene, na straně druhé ochotnické scénky milenky a manželky hlavního veksláka a nebo postava Pamely, která tam vznešeně proplouvá v drahých šatech, ale pro vývoj příběhu nemá žádný význam.
Skamene je nakonec hlavním důvodem, proč se na Bony a klid 2 celkem dá dívat. Dokáže být se svými košatými průpovídkami a specifickým vzhledem zábavný a vytváří nejsilnější spojnici s osmdesátými léty, bez které by film nebyl moc zajímavý.