RECENZE: Tudorovská trilogie spisovatelky Hilary Mantelové neztrácí dech

Hlavní postavou je Thomas Cromwell, kovářský syn, který se díky své politické obratnosti stal hned po králi nejvlivnějším mužem v Anglii. Oba předchozí díly získaly nejprestižnější britskou literární cenu Man Booker Prize.

První, Wolf Hal l, popisuje vzestup Thomase Cromwella v době, kdy se Jindřich VIII. poté, co se po dlouholetém manželství nedočkal mužského potomka, rozhodne ukončit manželství s Kateřinou Aragonskou a navzdory odporu papeže i parlamentu se chystá oženit s Annou Boleynovou. V následující knize nesoucí název Předveďte mrtvé je již Cromwell mocným prvním ministrem a Anna Boleynová královnou. Ani ona ovšem není schopná dostát vladařovu očekávání a příběh vyústí v krvavé drama. Třetí díl začíná bezprostředně po popravě královny.

Cromwell se stává královským sekretářem, lordem strážcem pečeti a stoupá stále výš. Intrikuje, špehuje, radí králi a pracuje na tom, aby mu po smrti jeho třetí ženy Jany Seymourové obstaral novou manželku. Tou se stane Anna Klevská, ale politicky výhodný sňatek se ukáže jako nešťastná volba. Manželka panovníka toužícího po dalším mužském potomkovi ničím nepřitahuje.

Cromwellovi nepřátelé využijí toho, že jejich protivník upadl v nemilost, a přesvědčí vladaře, aby se jej zbavil. Cromwellova zářná kariéra končí v Toweru, odkud je odvezen na popraviště. V době, kdy je vězněn, zjistí, že na jeho pádu se podíleli i lidé z jeho blízkého okolí.

Čtení zpočátku vyžaduje větší pozornost, než je běžné. Čtenář si musí zvyknout, že vše je vyprávěno z perspektivy Thomase Cromwella, což autorkou není příliš akcentováno. Mnozí se proto mohou v dialozích nebo vzpomínkách trochu ztrácet.

Přestože přesná podoba většiny osob je známa z dobových obrazů Hanse Holbeina, německého malíře působícího na anglickém dvoře a také jedné z postav románu, Mantelová se jejich fyzickou podobou příliš nezabývá a popisy, které jsou v poměru k rozsahu knihy relativně úsporné, věnuje spíše oděvům a šperkům. Román navíc kvůli promyšlenému stylu působí trochu odtažitě, autorka nenechává příliš nahlédnout do vnitřního světa postav, nevypráví skrze emoce ani řeč těla, těžiště knihy spočívá v dobře napsaných dialozích.

Z toho, co postavy pronášejí a konají, si musí každý dotvořit celkový obraz sám. Dokonce i velmi emotivní situace jsou podány s chladným odstupem a ve scéně, kdy Cromwell žádá Dorotheu, dceru kardinála Thomase Wolseyho, aby se stala jeho manželkou, a je odmítnut, se nepřímo až z pozdější promluvy dozvídáme, že ho její reakce zasáhla natolik, že se rozplakal.

Přesto si kniha dokáže čtenáře podmanit a navzdory tomu, že se částečně jedná o fikci, působí velmi autenticky. Román vyšel ve výborném překladu Michaly Markové, který zachovává veškerá specifika originálu.

Hodnocení 85 %