RECENZE: Tomáš Klus se vrátil s energií, chutí a vtipem

Byl to nejočekávanější hudební návrat roku a začal ve velkém stylu. V Havlíčkově Brodě bylo vyprodáno a Klus s kapelou mimo jiné převzali certifikát potvrzující platnost ustavujícího rekordu v nejdelší generální pauze uprostřed písně.

Generální pauza je pomlka ve skladbách, kdy se zároveň odmlčí všechny hlasy a nástroje se záměrem později ji dohrát. Muzikanti ji začali při koncertu na festivalu Mezi ploty v Praze 27. září loňského roku, kdy přerušili interpretaci písně Napojen. Od té doby nekoncertovali a ani Klus ji více než rok nezahrál. Generální pauza tak trvala jeden rok a tři dny, přičemž v pátek byla písnička v Havlíčkově Brodě dohrána.

V sobotu bylo v Hradci Králové rovněž plno. Předtím než koncert začal, mohli si fanoušci v předsálí prohlédnout i osahat osm kontejnerů na odpadky, které byly různě upravené. Čtyři z nich jako pokoje členů kapely, přičemž návrh jejich podob udělali pro každého vždy tři ostatní. Další kontejner byl vypraven jako nahrávací studio, do dalšího mohli fanoušci házet muzikantům vzkazy v plastové láhvi. To vše bylo přátelským sdělením Kluse a spol., že odpadky je třeba recyklovat a správně ukládat.

Samotný koncert pak ukázal, že po pauze neztratili Tomáš Klus, Jiří Kučerovský, Jan Lstibůrek ani Petr Škoda nic ze svého kouzla a talentu, kterými před lety okouzlili české fanoušky. Jejich vystoupení mělo dobrou energii a chuť vonných tyčinek, nacházeli se ve skvělé profesní formě a to vše evidentně hnala kupředu jejich chuť zpívat, hrát a bavit.

O dvanácti písničkách do koncertního setlistu rozhodlo internetovým hlasováním sedm tisíc lidí, o dalších pak členové kapely. Zatímco fanoušci upřednostnili starší kousky (Nina, Chybíš mi, Marie, Napojen, Pocity, Do nebe a další), kapela při své volbě sáhla i ke skladbám z posledního výborného alba Anat život není, jež vyšlo loni v červnu.

Klus byl pěvecky jistý, nedělal chyby a jeho přednes měl nadhled, který na některých minulých koncertech tu a tam zaskakovala určitá výrazová křečovitost. Druhým hlasem mu výborně sekundoval Kučerovský, jinak bravurní kytarista, v kapele muž na „tvrdou práci“ a také „nadhazovač“ pro Kluse při uvádění skladeb. Rytmika byla naprosto spolehlivá a funkční, takže když se rozehrála celá kapela, i díky dobrému a vyváženému zvuku v sále nesla silný posluchačský zážitek.

Překvapením byla nová písnička Dobré ráno, která měla v pátek mediální premiéru. Je rázná a rocková, melodicky v dobrém smyslu slova nakažlivá, v rámci repertoáru kapely až agresivní. Však si k její prezentaci vzal elektrickou kytaru i Klus, aby tažný refrén patřičně vynikl.

Písničkář předem avizoval, že mezi písněmi bude hovořit méně než v minulosti. V Hradci Králové to dodržel, ačkoliv drtivá většina vět, které spolu s Kučerovským pronesli, byla zábavná, vtipná, případně vlídná. Klus se totiž mimo jiné rozhodl některé pasáže uvádět slovensky, což v sále vyvolávalo vlny pobaveného smíchu.

A zábavný byl. Přeložit například název skladby Nezapomínej na mě ve zlém do slovenštiny jako Nezabúdaj na mňa v čudnom je lingvistický fór za sto bodů.

Klus také rapoval a improvizoval, nikdy však příliš dlouze. Uprostřed koncertu vyběhl mezi diváky a zabrousil i na balkón, přičemž celou dobu zpěvem komentoval to, co se kolem něho děje. Základnu měl na pódiu, jež svým vizuálním ztvárněním podtrhlo, že aktuální turné je recyklační.

Vrátil se jako natěšený umělec, který nechal na pódiu duši a bez výjimky strhl ke zpěvu, pohybu a zábavě diváky, kteří v sobotu v Aldisu byli.