RECENZE: Thriller Wind River je film, jaký chcete vidět

Název Wind River dostal podle jména indiánské rezervace, v níž se většina děje odehrává. Moderní napínavý thriller ze současnosti je zasazený do westernově působícího prostředí státu Wyoming, kde v sousedství rezervace žije jen hrstka bílých lovců a těžařů.

Jeden z nich, lovec Cory, narazí na mrtvou indiánskou dívku, jejíž totožnost je mu, na rozdíl od druhých, okamžitě jasná. A jako stopař ví i víc: osmnáctiletá Natalie, dcera jeho přítele, uběhla na své poslední cestě deset kilometrů bosa sněhem a ledovým vzduchem, než padla.

Do Wind River přijíždí agentka FBI Jane, aby vyšetřila příčinu její smrti. A jakkoliv je zjevné, že šlo o vraždu, pitevní zpráva hovoří o bezprostřední příčině smrti jinak – selhání plic v důsledku mrazu. Do zasněžených hor tedy není vyslán tým důkladně vybavených a připravených vyšetřovatelů. Odhalení je pouze na Jane, která nemá nejmenší předpoklady (dokonce ani boty) pro život ve zdejších drsných podmínkách. Požádá tedy Coryho o pomoc…

Vynikající scenárista Taylor Sheridan (podepsal se pod filmy Sicario či Za každou cenu) se tentokrát poprvé postavil i na post režiséra a dokázal, že má pro obě profese mimořádný talent.

Příběh je ve filmu dominantní a je vystavěn precizně, s důslednou logikou děje a s oporou v silných a zajímavých postavách. Dialogy jsou stručné, ale vždy zcela výstižné. Opravdoví drsní chlapi, a ti jsou tu nejdůležitější, nežvaní, mluví jen tehdy, když chtějí něco podstatného sdělit. Jen při vyjadřování emocí jsou jaksi nejistí, i to je z filmu sympaticky zřejmé.

Lovec Cory má charisma dané nejen vynikajícím výkonem Jeremyho Rennera, ale především scénářem. Je zkrátka chlap, kterého by chtěl znát a mít za přítele každý. Počínaje tím, že i vlky střílí jen tehdy, je-li to opravdu nutné, přes tvrdost a nesmiřitelnost tam, kde je to namístě, až k vlastnímu hlubokému smutku.

A Jane si navzdory jejímu půvabu nenamlouvá (!), jen jí účinně pomáhá tam, kde to potřebuje, a ustoupí stranou, když ona si stojí za svou profesí. Elizabeth Olsenová v roli Jane je jen zdánlivě zaměnitelná. Její proměna z odhodlané, ale naivní, a prostředí i lidí neznalé agentky v ženu, která pochopí víc, než by člověk čekal, je nenápadná, ale o to působivější.

Velmi přínosná je postava třetího v trojici pátračů, místního policisty Bena, protože Graham Green dodává jemu i celému příběhu ohromnou autenticitu.

Taylor Sheridan vypráví v nejlepším smyslu toho slova. Zvolna, ale ani trochu nudně, důsledně klade důraz na věci podstatné, aniž by učinil sebemenší zbytečnou odbočku. Napětí tvoří zevnitř děje, vytvářejí ho především charaktery postav. Ostatně detektivní rozluštění není příliš komplikované, jak už to u podobných zločinů bývá.

Za city se nestydí ani Sheridan, ani jeho postavy a jsou to city prosté tak, jak v životě bývají. Žádná lacinost, žádný sentiment, ale opravdové emoce, které umožňují, aby šel divák s postavami naprosto přirozeně a rád.

Stejně tak překrásně snímaná drsná krajina slouží především příběhu, rozhodně nejde o samoúčelné pohlednicové obrázky, ale o záběry důsledně propojené s dějem, které atmosféru drsného kraje, kde bílí trpí samotou a rudí dávným vyhnanstvím, skvěle podporují.