Článek
Terminátor Genisys neboli „pětka“ začíná povědomě a podivně. Snadno můžete získat pocit, že někdo vzal scény z „jedničky“ a „dvojky“ (vidíme i uměle omlazený Arnieho obličej), načež je přetočil a jinak sestříhal, čímž vznikl „film“.
Zase se díváme na zuhelnatělé kolotoče – téměř stejné jako ve druhém díle –, slavná svítící koule ze stroje času se zase objeví u popelářského vozu řízeného černochem, Schwarzenegger jde opět zmlátit pankáče kvůli oblečení a chudák Kyle Reese musí opět vysomrovat kaťata od bezdomovce v temné uličce.
Proč tam všechny tyto zbytečnosti musejí být? Vnucuje se vysvětlení, že tvůrci chtějí, aby si staří fanoušci, kteří sjížděli „jedničku“ ještě za soudruhů na stokrát okopírovaných VHS kazetách, připadali zase jako tenkrát. A protože originálními uměleckými prostředky takové emoce vyvolat nedokážou, opakují stokrát viděné.
Po zbytečně dlouhé expozici teprve přijde to hlavní – překombinovaný děj se zamotává tak nesmyslně, že všechny díly Harryho Pottera vedle toho vypadají jako stručná realistická povídka.
Reese letí do minulosti za Sarah (Emilia Clarková), matkou, která brzy porodí vůdce protirobotí armády, ale ta už má s sebou hodného terminátora (Arnold Schwarzenegger). Začnou je honit zlí terminátoři, oba se zase přesunují časem, pak se přesune časem i John Connor (Jason Clarke), který svým rodičům přijde pomoci. Jenže se ukáže, že John Connor vlastně není normální John Connor, ale možná terminátor. Poté se ukáže, že vlastně není ani terminátor, ale zlý John Connor, kterému nějak změnili buněčnou strukturu, v důsledku čehož vzniklo cosi, co autor této recenze nepochopil. Každopádně „to“ je naprosto nezničitelné a přežije i věci, které nepřežije terminátor.
Poprava filmové legendy
Různě směšných WTF momentů je tolik, že celý film se stává jedním velkým WTF. Reese si pamatuje nejen svůj život, ale i život z paralelní historie, kterou nezažil. Jak je to možné? Zeptejte se scenáristů. Také se můžete podivit, když hodný terminátor Arnie v autě vysvětluje Sarah, jak to bylo s jadernou válkou, s terminátory a jejím synem, i když předtím ukážou, že to všechno ví, vždyť s terminátorem žije od dětství! Proč jí to tedy vysvětluje?
Akční honičky a přestřelky jsou sice pěkně počítačově zpracované, ale až komicky nerealistické. Hodný terminátor se třeba rozhodne vyskočit z jednoho letícího vrtulníku na druhý, který se nachází daleko pod ním, a prostě se trefí. Přímo doprostřed. Jinde Sarah a John vyletí v autobuse asi padesát metrů vysoko, spadnou na silnici, kutálí se v šílené rychlosti a bláhový divák čeká, že umřou. Ve filmu však nejen neumřou, oni dokonce nemají ani žádné zranění.
Překombinovaný děj následně vyžaduje dlouhé a nudné vysvětlovačky, které toho ovšem moc neosvětlí. A pokusy o romantické scény mezi Reesem a Sarah je snad lepší ani nezmiňovat.
Nelítostný Hollywood už naznačil, že nastavované kaše pořád není dost. Toto má být jen začátek celé trilogie!