RECENZE: Tereza Ramba a Jiří Mádl znovu spolu. V Deníčku moderního fotra

Scénář napsal čtyřiatřicetiletý, v celovečerním hraném filmu debutující režisér Jan Haluza, který do adaptace vložil i vlastní zážitky z otcovství. Ke spolupráci přizval dalšího nováčka, kameramana Radima Střelku, rovněž tátu dvou malých dětí. Budiž řečeno, že debut je to velmi zdařilý především režijně a kameramansky, přičemž relativně čerstvé otcovství obou hlavních tvůrců se patrně zasloužilo i o sympaticky věrohodnou atmosféru.

Scenáristicky je příběh logicky trochu chudý, protože radosti a starosti kolem prvního roku života dítěte, a tedy prvního roku rodičovství, s sebou nesou přemnohé stereotypy.

V knize, která je vyprávěná ich formou, spočívá humor hlavně v tom, jak vtipně autor své zážitky s malým Čeňkem vypráví. Pro film bylo třeba zvolit jiné vyprávěcí postupy. Stejný problém mimochodem řešil i Jiří Vejdělek v Poslední aristokratce, kdy se nakonec z humoristické knížky stala spíše milá pohádka než komedie.

Haluza humornou stránku udržel a natočil komedii, která sice nepostrádá trochu hlušší místa, když některé prvky (miminko Čeněk tatínkovi načůrá do obličeje) opakuje, ale jak již bylo uvedeno, přesně to jsou ty stereotypy, které první rok dítěte i v reálném v životě provázejí.

Velkou předností Deníčku moderního fotra je, že jeho hrdinové jsou sympatičtí lidé, s nimiž by člověk docela rád kamarádil. To je velký rozdíl od řady současných komedií (z těch nejnovějších lze jmenovat Matky nebo Prvok, Šampón, Tečka a Karel), které shromažďují postavy pohříchu pitomé, protivné a neschopné si poradit s běžným životem.

Dominik a Nataša jsou dva mladí lidé ze současného světa. Ona je úspěšná návrhářka hraček, on začínající spisovatel, který touží odjet do zahraničí na kurs tvůrčího psaní. Jejich více méně náhodné intimní setkání však nezůstane bez následku, k němuž se Dominik postaví vlastně zodpovědně. Přistoupí na dohodu, že první rok se o dítě postará on, aby mohla Nataša dál chodit do milované práce, a pak jí dítě předá a odjede za svými sny. Přistoupí na ni s naivní představou, že doma s miminem bude mít dost času na psaní.

Riziko oné domluvy je sice i jiné, ale zřejmé. Jak se během onoho roku vyvinou vztahy mezi dítětem a matkou v práci, otcem na rodičovské a mezi oběma rodiči, kteří se před početím neznali, navzájem?

Takto postavenou zápletkou si Haluza vytvořil prostor k tomu, aby film nebyl jen o péči o dítě, o níž Dominik říká: „Vítejte v mém světě. Vítejte v pekle.“ Rozehrává příběh vztahu obou mladých rodičů, kde se střídají hádky z nevyspání se společnou rostoucí láskou k dítěti.

Vývoj je sice předvídatelný, ale Ramba a Mádl zvládají herecky své role s bravurou, která předvídatelnost tlumí a dovolí divákům si k oběma vytvořit vlastní vztah (ať si kdokoli myslí o otcovské dovolené cokoli). Ostatní postavy jsou sice ve stínu ústřední formující se rodiny, ale jsou přítomny natolik, aby divák neměl pocit, že Dominik a Nataša žijí ve vzduchoprázdnu.

Ze spolupráce režiséra s kameramanem vznikl vtipný, dynamický, obrazově nápaditý film, v němž je rozpoznatelný Haluzův přiznávaný obdiv k tvorbě Jana Svěráka i Stevena Spielberga. Je to rozhodně ku prospěchu věci, debutantů, kteří mají už na počátku tvorby zvládnuté řemeslo, není v domácí kinematografii rozhodně nadbytek.

K tomu patří i výborná práce s hudbou Ondřeje Brouska, kterou po dlouhé době hraje v českém filmu živý orchestr, což podporuje tempo a rytmus filmu.

Hodnocení: 70 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: