RECENZE: Spejblovi i jeho synkovi je lépe v divadle

Právě tyto, nikoli namátkou vybrané příklady však mají společného jmenovatele mimo jiné v tom, že je další a další generace poznávají a přijímají v jejich více méně původní podobě.

Spejbl, Hurvínek a jejich přátelé vznikli v divadle, dobře se jim díky nezaměnitelné mluvě a vtipným dialogům dařilo na gramofonových deskách, ale jistě není náhoda, že za téměř devadesát let jejich plodného života je nikdo nepřesadil na filmové plátno. Až teď. Režisér Martin Kotík dostal ten nápad před osmi lety. Po dlouhých peripetiích se mu ho podařilo realizovat a dnes vstupuje film Hurvínek a kouzelné muzeum do kin.

Nápad to nebyl moc šťastný. Kouzlo Spejbla a Hurvínka je právě v tom, že jde o loutky archaické ve výrazu i oblečení, ale právě proto nezaměnitelné. A kdo jde do Divadla S + H, dobře ví, co ho čeká, včetně zmíněných specificky stavěných dialogů, typické mluvy a nepohyblivých svalů.

Film ale potřebuje něco jiného, což tvůrci samozřejmě dobře věděli. Stvořili tedy další odvar příběhu o tom, jak chce nějaký padouch něco krásného zničit (bývá to park, zoologická zahrada, v tomto případě muzeum) a někdo jiný, většinou děti, tedy Hurvínek, mu v tom chce zabránit.

Do této základní dějové osy známé z řady animovaných i hraných filmů pak jen vsadili Spejbla, Hurvínka, Máničku, Žeryka, paní Kateřinu v jejich typickém oblečení a s typickým „taťuldováním“. Vznikl tak film, který až příliš připomíná jiné animované, jen jeho hlavní postavy jsou úplně odjinud.

Příběh není chytřejší, ale ani o moc hloupější než většina těch, které zaplňují kina už hezkou řádku let. Je jen bohužel bez humoru, což lze možná přičíst na vrub tomu, že se na filmu podíleli čtyři nejen čeští scenáristé. Padnou spíše četná moudra a poučky… Animace navíc dodala postavičkám, stvořeným a známým jako loutky, mimiku, která se k nim vůbec nehodí.

Střetly se tu dvě úlohy, které neměly dobré řešení. Spejbl a Hurvínek, jak je známe, potřebují pro plátno jiný než divadelní příběh, ale bez nich by se zřejmě nepodařilo dát na nákladný animovaný film dohromady peníze.

Jak řekli tvůrci na tiskové konferenci, bylo to šest miliónů eur, rozhodující partnery našli v Německu, kde má Divadlo S + H svůj druhý domov, na filmu pracovala studia z Belgie a Ruska, podpořil ho Státní fond kinematografie.

Největší kvalitou filmu Hurvínek a kouzelné muzeum je nicméně výtvarné a animační zpracování, které si nezadá ani s řadou zahraničních animovaných filmů. Ukázalo se tak, že zlaté české ruce, které kdysi stvořily Spejbla a Hurvínka, si dovedou stejně dobře poradit i v době moderních technologií. Jen by se to nemělo míchat dohromady.