Článek
Po odkladech turné k uvedenému počinu dorazili Tool nažhavení právě na něj. Naživo z něho představili šest skladeb, což je v celkovém počtu třinácti slušná porce. Živé provedení navíc novinkám prospívá. Připočteme-li dobrý zvuk koncertu (jen v úvodu se zpěvák Maynard James Keenan v toku nástrojů trochu topil), svébytné vizuální ztvárnění a vyzrálý progressrockový repertoár, byl to koncertní zážitek.
Písně Tool jsou specifické. Nestojí na klasickém střídání slok a refrénů, i když v sobě tyto složky mají. Jejich aranže jsou prohloubané, pečlivě vystavěné a bohaté, přitom udržují písním celistvost. Skladby z posledního alba jsou dlouhé a vyhlížejí jako dvě i tři spolu související, sepnuté v jednu. Klíčovou roli v nich mají instrumentální plochy, jež jim vytvářejí masivní krustu, do které Keenan vpravuje nepodbízivé, přitom přilnavé melodie.
Koncert Tool měl skvělé vizuální ztvárnění.
Každá skladba ve svém koncertní provedení doplynula od velkolepého úvodu k velkolepému finále. Na cestě je provázely komplikované změny rytmu i proměny nálad. Drtivá riffová kytarová hra Adama Jonese mohla svou ostrostí leckomu převrátit útroby, baskytarové linky Justina Chancellora jí mocně sekundovaly a v mnoha momentech se vyšvihly na její úroveň a bubenické pasáže Dannyho Careye by pak daly na samostatný koncert.
V některých úsecích bylo dokonce slyšet kmenové klepání, hluboké dunění či cvrlikání, a preciznost, s jakou to vše jednašedesátiletý muzikant servíroval, neumožnila spustit z něj oči. Tím spíš, když byl na pódiu uprostřed, zatímco Keenan zpíval střídavě z obou zadních stran za oběma kytaristy.
Plnohodnotnou součástí koncertu bylo vizuální ztvárnění. První skladby kapela odehrála za průhledným závěsem, na němž hrátky světel laskavě doplňovaly psychedelické projekce. V nich hrálo nemalou roli lidské tělo v různých pokřiveních a zmrzačeních. Vnášelo to do haly vjemy bolesti a smutku, které jsou pro filozofii kapely nosné. Tool nadto pro projekce využili celou výšku i šířku pódia, takže to byl i „filmový“ zážitek.
Vzadu zpěvák Maynard James Keenan, vpředu baskytarista Justin Chancellor.
Koncertu chyběla větší Keenanova interakce s publikem. Některé skladby by možná snesly lehkou časovou redukci a jistě by prospěla i přítomnost více starších skladeb v koncertním programu. Nad těmito úvahami nicméně převažuje uspokojivý dojem ze setkání s výtečným hudebním řemeslem podepřeným uměleckou vizí.
Předčilo to i fakt, že publikum mělo během koncertu přísný zákaz fotografovat a natáčet na mobilní telefony, dokonce pod hrozbou, že nerespektování zákazu může vést k přerušení setu.
Předskakující Brass Against odehráli coververze písniček Audioslave, Tool, System Of The Down a Rage Against The Machine v aranžích především pro dechové nástroje. A byl to pořádný hudební uragán. Při závěrečné Killing In The Name od Rage Against The Machine už značná část diváků tančila. Tool je koneckonců kapela, která přišla z devadesátých let, a její věrní fanoušci hvězdy tehdejší scény dobře znají a respektují.
| Tool, Brass Against |
|---|
| O2 arena, Praha, 23. května 2022 |
Hodnocení: 90 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: