Článek
Narvaný interiér klubu totiž zvedl vnitřní temperaturu o několik stupňů, k tomu se přidalo ještě teplo z reflektorů a člověk měl pocit, že je v pekle.
Do výhně však jako první vkročila pražská popová kapela I Like You Hysteric, která dokázala svou hudbou s přesahy do postpunku či indie rocku netrpělivě čekající diváky dostatečně navnadit na hlavní hvězdu. Kapela zahrála ve svém setu i tři nové skladby. Ty plánuje nahrát na první řadové album, které by mělo vyjít na podzim.
Interpol nastoupili na scénu, které vévodily dvě štíhlé ženské ruce s rudými nehty, spíše nenápadně. V první skladbě Say Hello to the Angels pozdravili anděly, pokynuli propoceným stěnám kolem a vířícím vějířům v publiku. Kytarista a zpěvák Paul Banks se jen tak usmíval a v každé skladbě vyzpívával všechny smutky světa.
Hudba pro poučeného posluchače
Zbytek skupiny byl spíše nenápadný, hrál si v koutech pódia svoje a nijak neexhiboval. Bubeník Sam Fogarino nenápadnou, ale účelnou hrou tlačil kapelu kupředu a symbolicky sekundoval z druhé strany monotónnímu vokálu.
Hudba Interpol může působit na první poslech nezáživně, až nudně. Většina skladeb, které byly na playlistu (Anywhere, Slow Hands nebo Rest My Chemistry), plyne posmutněle ve středním tempu. Fungují pouze v sevřeném tvaru, aby mohly co nejlépe navodit melancholickou atmosféru. Proto si koncert užije naplno pouze poučený posluchač, který tvorbu skupiny dobře zná a ví, o čem jednotlivé písně pojednávají.
Těch byla ovšem v sále většina. I přes nesnesitelně dusné vlhko si lidé koncert užívali, zpívali s kapelou slova texů a především se dobře bavili.
Interpol |
---|
Lucerna Music Bar, Praha, 12. srpna |