Článek
Název si tvůrci vypůjčili z utopie Francise Bacona o vizi ideální společnosti. Na úvod Adámkovy Atlantidy postava otce, spoluzakladatele a prezidenta Facebooku Marka Zuckerberga slibuje své dceři Max, že se ze všech sil zasadí o to, aby její generaci zanechal lepší svět.
Hned vzápětí se ale začlení do osmičlenného vzorku dospělých (a stejného počtu dětí), který pořádá grilovací párty, kde se plýtvá spálenými i čerstvými potravinami a nad hamburgery na plastových táccích se vedou řeči o hladovění a nové společnosti.
Scénář inscenace je sestaven z originálních citací z médií i odposlechnutých výroků z ulice. Objeví se tu výpovědi Donalda Trumpa, Vladimíra Putina, zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, Naděždy Tolokonnikovové z Pussy Riot, aktivisty a filozofa Noama Chomského a dalších. Jejich názory jsou kladeny vedle sebe s quasi dokumentaristickou nezaujatostí, přesto vědomě skládají obraz tohoto světa jako místa nepříjemného a odsouzeného k zániku.
To, co se divákům sděluje, nepřekročí hranici informací, jež se na ně denně hrnou z médií, po pořádku se dotkne globálního oteplování, demokracie, xenofobie, migrantů atd.
Více či méně individualizované postavy bez dramatického zázemí a příběhu, který je ale neustále skloňován, klopotně skládají mozaiku akcí, jež mají zřejmě v ironickém odstupu komentovat text, ale jsou až příliš ilustrativní. A celé to vrcholí symbolem dítě plazícího se po scéně se zavázanýma očima, nad nímž texaský kovboj vyslovuje trochu zemitá, trochu směšná moudra.
Nic proti dokumentaristickému či politickému divadlu. Ale Adámkovy scénické noviny říznuté káravým úhlem pohledu na západní i východní společnost k němu mají daleko; působí banálně, prvoplánově a nezajímavě.
A to vzdor tomu, že Taťjana Medvecká, Pavla Beretová, Magdaléna Borová, Vladimír Javorský, David Matásek, Filip Kaňkovský, Pavol Smolárik a Petr Vančura odvádějí velmi poctivou práci. A ještě k tomu hezky zpívají.
Jiří Adámek: Nová Atlantida |
---|
Režie Jiří Adámek, dramaturgie Jiří Tošovský, scéna a kostýmy Antonín Šilar, hudba Marek Doubrava. Světové premiéry 1. a 2. března na Nové scéně ND, Praha, psáno ze druhé premiéry. |
Hodnocení: 50 %