RECENZE: Roztančená Meda na Kampě

Autorkou scénáře je Daniela Šteruská, která hru napsala na motivy knihy Ondřeje Kundry Meda Mládková – Můj úžasný život.

Meda Mládková je jedna z inspirativních českých žen, jichž v české historii zase tolik nemáme. Všechny její osudy se do dvouapůlhodinové inscenace nevejdou. Režisérka Adéla Stodolová Laštovková si tak vybrala klíčové okamžiky jejího života, a i když se jich přesně drží, o žádné dokudrama se nejedná.

Inscenace začíná ve chvíli, kdy se Mládková vrací do vlasti a snaží se pro svou sbírku vybojovat Sovovy mlýny. Naráží však na jen na neochotu a překážky. Poznámka o tom, že se mohla kdykoliv vrátit do své rodné země, tedy že žila v emigraci dobrovolně, ji uvrhne do vzpomínek na minulost. Diváci pak sledují její životní osudy od puberty až po současnost.

Stylizace do vzpomínek umožnila Stodolové Laštovkové oprostit se od realistického přístupu. Zcela bílé scéně dominuje několik prosklených vitrín, které někdy představují domy, někdy muzea, někdy vězení nebo vhled do vlastní hlavy. Do scénografie jsou zapojeny i prvky Sovových mlýnů, velký strom na nádvoří nebo potůček vlévající se do Vltavy.

Herci na jevišti se postupně mění v důležité osoby jejího života, od otce, matky, bratra až po slavné umělecké osobnosti – například Františka Kupku, Stanislava Kolíbala nebo Václava Havla.

Život Mládkové je v inscenaci tak trochu muzikál. Hodně se v něm tančí, v důležitých životních okamžicích se dokonce i zpívá. Dyková dává Medě neskutečnou energii, na jevišti se nezastaví, běhá z místa na místo a všechno v životě si doslova vydupe. Tanec a pohyb nevyjadřují pouze její nálady, ale také metaforicky znázorňují její neschopnost a nemožnost zůstat na jednom místě.

Je zarputilá, a když si něco usmyslí, dostane to. Když je zaujatá svým projektem, nikoho neposlouchá. Je to vidět třeba v dojemné scéně, kdy Meda v podání Dykové osnuje plány na evropskou výstavu Kupky, kvůli čemuž propásne intimní moment se svým manželem (Daniel Šváb), který se jí láskyplně vyznává.

Inscenace je zamýšlena především jako pocta Mládkové a zasazená do prostředí Sovových mlýnů je v tomto smyslu skutečně působivá. Divák si celou dobu uvědomuje, že za ním je umístěna stálá expozice Františka Kupky, o kterou titulní hrdinka celou dobu bojuje. Přesah do reality je tak zcela zřetelný, proto nelze brát Medu s odstupem, ale jako něco, co divák prožije i s trochou sentimentu.

Divadelní představení bude inscenováno na letní scéně do 8. září 2019. Poslední představení připadá přímo na 100. narozeniny Medy Mládkové.

Hodnocení: 85 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: