Článek
Komedie zároveň uvedením dalšího u nás poměrně málo známého polského básníka, prozaika a dramatika naplňuje inspiraci poněkud opomíjenou východní Evropou. Ta má svou složitost vztahu mezi Poláky, Rusy, Židy – ovlivněnou slovanským nacionalismem a německým nacismem, a také kontinentální tragédii, jíž byla především druhá světová válka.
Ponurosti národnostních svárů věnovali v Divadle Komedie už Naši třídu Tadeusze Słobodzianka. Reflektovala pod koberec zametaný polský protižidovský masakr v městečku Jedwabné v roce 1941. Vraždilo se po vypuknutí války ve východní části Polska – až do otevření východní fronty ve stalinském záboru.
Také Różewicz dopovídá příběh spisovatele Franze, jeho přísného otce, submisivní matky a stejně jako bratr marně vzdorujících sester až za Kafkovu smrt v roce 1924. Skončili většinou v nacistickém ghettu v Lodži a v koncentračních táborech od Francie po Osvětim, kde například s terezínskými dětmi zemřela v plynové komoře i jejich ošetřovatelka Ottilie Kafková.
Past je výlučná inscenace. Bude se o ní diskutovat. Navíc je Różewicz dramatikem básnivého, symboly, metaforami a filozofickými pastmi vybaveného jazyka.
Kdo ale není zatížen přehlíživostí k problémům a vývoji Evropy, přesněji její části postižené dvěma totalitami dvacátého věku, toho Past osloví výmluvným bilancováním osudů spisovatelovy rodiny, elementu společnosti v neprávem pozapomínaných časech hrozících i novému století ideologickými recidivami.
Zvláštní, tíživý příběh první poloviny století, Kafky, jeho sourozenců a přátel, kterým vévodí Kafkův „stvořitel“ Max Brod, je postavený na znamenitých hereckých výkonech. Vypíchnu jen mimicky a pohybově dokonalý vklad Evy Vrbkové (snoubenka Felice), Jana Zadražila (Max) a Jana Hofmana (Franz)…
Past je políčena na přemýšlivé.
Tadeuasz Różewicz: Past |
---|
Překlad Jaroslav Simonides, režie Vojtěch Štěpánek. Premiéra 12. září v Divadle Komedie Praha. |