Článek
Necelou hodinu a půl trval koncert, jenž střídal silné i slabší okamžiky. Rihanna je totiž naprosto přesvědčivá jako popová zpěvačka, tedy v písničkách, jež v sobě mají jasný melodický tah a silné refrény, leckdy i sloky. I naživo v nich naplno odhalila kouzlo svého pevného hlasu, dar dobré interpretace, a to i s ohledem na to, že koncerty dnešních popových hvězd již zcela běžně využívají playbackové podklady či ve velké míře pěvecký přínos pomocných vokalistů. Rihanna to tak na probíhajícím turné také má.
V tomto ohledu koncert gradoval a jeho závěr byl vyplněn skutečně vkusnými moderními popovými písněmi, počínaje třeba Diamonds a konče FourFiveSeconds, kterou původně nazpívala s Kanyem Westem a Paulem McCartneym.
Na řadu ale přišlo i velké množství písniček, v nichž hraje prim rytmus. Aby to nebylo tuctové, Rihannin autorský tým a na koncertě i tým muzikantský v nich čaruje se zvuky. Jsou velmi barevné, pestré, ve velké míře agresivní. V důsledku je to tak výsostné, že to místy zastírá Rihannin zpěv a krade i nepatrné náznaky rozhodných melodií. V takových okamžicích byl koncert fádní, chvílemi se dokonce proměňoval v prachsprostou diskotéku.
Rihanna přitom začala výborně. Úvodní baladu Stay zazpívala na improvizovaném pódiu nad prostorem zvukaře, což vlastně byla bílá krabice, která překryla prostor jen několik minut před začátkem koncertu. Rihanna na něj vystoupala v přehozu zdánlivě připomínajícím svěrací kazajku a vystřihla dvě skladby.
Potom se za zpěvu Woo a Sex With Me přemístila po můstku z trubek a plexiskla na pódium a přitom se demonstrativně chystala na taneční výstupy, které měly následovat. Vlastně se na velké pódium tak trochu „prosvíjela“.
V dalších několika skladbách tančila spolu se svými šikovnými tanečníky a nadto dala najevo, že se za playback nestydí. V několika momentech totiž nezpívala ani ona, ani vokalisté, přitom její hlas zněl halou. Na její obranu však nutno konstatovat, že v dalších úsecích svého setu zase několikrát prokázala, že jako zpěvačka je výtečná a jistá.
Celá show byla docela skromná. Pomineme-li zmíněné pódium uprostřed a můstek, na hlavní scéně, kde Rihanna strávila zbytek vystoupení, hráli vizuální prim živí hudebníci i vokalisté, tanečníci, světelné efekty a náladotvorné projekce. Úplně to stačilo, Rihanna byla tím pádem stále středem pozornosti a nezastínily ji světoborné kulisy ani přehršel tančících postav nebo rekvizit.
Aktuálně jedna z nejslavnějších světových zpěvaček tedy nabízí velmi dobré popové písničky. V nich je přesvědčivá a pravdivá, v nich se jako interpretka našla. Přesto hledá dál. Druhá složka jejího hudebního života totiž není nic jiného než pokusné spojování vlivů a hledání bodu, ve kterém to bude mít progresivní styl. Nic takového se ale zatím nestalo.
Rihanna |
---|
O2 arena, Praha, 26. července |