Článek
Pod pseudonymem Sophie Bardotová publikovala autorka po částech příběh o dívce, která z žalu po nevěře milého vyráží na cestu kolem světa, na které zažívá pestrá milostná dobrodružství. Zapojením lokalit, jako je Praha, Barcelona nebo Řím, se pokusila o pestrost a plastičnost. Na internetu měla úspěch, na pultech knihkupectví však nevyniká.
Malým a téměř bezvýznamným plusem může být zakomponování řeckých bájí do děje. Tuto munici si však vystřílela v začátku. U každého z měst se pokusila o nastínění genia loci, ve všech případech to však učinila v té nejmainstreamovější podobě, jako by čerpala z kapesních průvodců cestovatelských začátečníků.
Zda vůbec existuje možnost formovat děj plný erotiky a sexu na literární úroveň, může být tématem pro dlouhé diskuse, u Bardotové však není pochyb, že toho nedosáhla. Přitom je po celou dobu přítomna jakoby v pozadí nutkavá „snaha o umění“, v jednu chvíli vykresluje lehce poetické vjemy hlavní hrdinky, ve druhé chvíli se věnuje prostému popisu sexuálních scén. Z postavy se snaží vytvořit éterickou bytost, všímající si pro ostatní neviditelných detailů, v dalším momentu ji strhne k přízemí popisem její nechtěné lacinosti.
Přitom začátek knihy paradoxně jako by se zbytkem vůbec nesouvisel. Autorka nastřeluje postavu mladé pařížské pozérky, které se snaží do myšlenek vtisknout jakýsi plytký poetický jazyk a uvažování. Ten po několika stránkách vyprchává a nahrazuje ho průměrný banální vyprávěcí styl, který má místy šokovat svou vulgaritou a hrubostí. Marně, po otevření erotického románu mohou vulgarity šokovat málokoho.
Očekávání žánru autorka naplnila v případě, že to se snahou o umění nemyslela tak vážně...
Sophie Bardotová: Pařížanka
XYZ, překlad Jiří Žák, 336 stran, 299 Kč