Článek
Dido Florian Cloud de Bounevialle O'Malley Armstrongová, tedy Dido, se proslavila hned debutem No Angel z června 1999. Still On My Mind je její pátá studiová deska a ona se k ní během koncertu ve Foru Karlín chovala vskutku mateřsky. Mezi jednadvaceti písničkami, které ten večer zazněly, bylo osm z ní.
Zahájila singlem Hurricanes, hned poté přidala Hell After This, aby s představováním novinek skončila až skoro na konci večera, kdy zněla Have To Stay. Set pak završila hitovkou White Flag, kterou vydala v roce 2003 jako singl ze svého druhého alba Life For Rent.
Dido v Praze.
Dido svým počínáním na pódiu hned na začátku naznačila, že půjde hlavně o melodie jejích nepodbízivých písniček, barvu jejího hlasu a muzikantskou práci její pětičlenné kapely. K některým skladbám pronesla pár slov, u jiných usoudila, že za ně vypovídají texty. Nikam přitom nespěchala, reagovala na podněty diváků a bytí na scéně si užívala. Každou skladbu zazpívala poctivě ve všech potřebných hlasových polohách, přitom ji tu a tam ve vokálech doprovázely předtočené party.
Pódiu daly vizuální originalitu vysoké síťové stěny, na něž dopadala světla promítaných projekcí. Tři z pěti muzikantů však stáli za nimi, a byť to na první pohled vypadalo, že Dido podporují jen kytarista a baskytarista, za síťovými stěnami kralovali i bubeník, perkusionista a klávesista. Zvláště přítomnost dvou bicích souprav dávala některým písním potřebný důraz.
Dido vystupovala hodinu a půl.
Novinky doplňovaly v programu nejslavnější písně kariéry Dido. Uprostřed došlo na akustickou část a v závěru koncert díky dramaturgicky chytrému písňovému sledu gradoval. Publikum si s radostí s Dido zpívalo a lehce tančilo, do varu se ale nedostalo, protože k němu poklidný tah večera nenabádal. Byl to totiž koncert veskrze příjemný, ne však takový, jehož náboj by byl nezapomenutelný a vytvářel vzpomínku více než obvyklou.
Celkový pohled na pódium při koncertu Dido.
Za zmínku stojí i blok předskokanky Viah. Mladá hudebnice vietnamského původu žijící v Čechách, kterou doprovázela její kolegyně, nabídla elektronickou popovou alternativu a několik zajímavých písní v jisté pěvecké interpretaci. Pódiová prezentace však byla zoufale nudná.
Po celou dobu totiž dívky stály za pultem, obsluhovaly počítač a pěly. Studený a sterilní elektronický zvuk tak byl násoben nezáživným pohledem na to, jak se na pódiu po vizuální stránce vůbec nic neděje. Tanec děvčat v závěru by pak byl mnohem uvěřitelnější, kdyby alespoň bicí linky zahrál bubeník z masa a kostí.
| Dido |
|---|
| Forum Karlín, Praha, 5. května |
Hodnocení: 70 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: