Článek
Pro režiséra Pavla Kheka je to již třetí vinohradská spolupráce. Vytvořil zde velmi dobrou inscenaci Je třeba zabít Sekala i méně zdařilou rehabilitaci dramatu Lope de Vegy Fuente Ovejuna pod názvem Vzpoura lásky.
Molièrův Harpagon se stal synonymem chorobného skrblictví a to je i jediné téma Khekovy inscenace. Hraje se na vzdušné scéně připomínající wellnes centrum a v kostýmní všehochuti módních kreací. Nosí je všichni, i Marianna, o níž přitom zůstala v inscenaci replika, že s matkou žijí na hranici chudoby. Jenže o Molièrův text tu jde ze všeho nejméně.
V programu k inscenaci pohříchu nenajdeme jedinou zmínku o autorovi českého překladu ani o úpravě textu, přestože do hry přibyly čtyři implantované vstupy školící publikum ve finanční gramotnosti. Zbytečně, protože to vše lze odečíst už ze hry samé.
To by ovšem inscenace musela být skutečným pokusem o výklad textu, a ne pouze kolektivní fraškou, kde si každý může do textu přidávat volně, co mu mysl na jazyk přinese, aniž by tvůrcům došlo, že ne všechny nápady dosahují vtipnosti Molièrovy předlohy i vybroušenosti utajeného překladu Vladimíra Mikeše.
RECENZE: Revue z kufříku Franze Kafky
Zábavnosti coby hlavnímu kritériu je přizpůsobeno i herectví s chutí parodující zápletku i postavy. Závěr hry se už zcela nese v duchu slavné věty z Limonádového Joea: Padouch nebo hrdina – vždyť jsme jedna rodina! Ne že by to občas nepůsobilo opravdu zábavně, ale za tou vší kolektivní rozjuchaností a občas i obscénností se ztrácejí postavy i jejich vztahy.
Není tu možné sympatizovat ať už s Harpagonem, nebo s jeho dětmi. Aleš Procházka předvede precizně vypracovaný monolog okradeného Harpagona, za nějž právem sklidil potlesk premiérového publika, ale to si ho pravděpodobně mnohem víc zapamatuje ze scény, kdy mu po nahém pozadí koketně klouže prostěradlo s očekáváním, kdy už mu konečně spadne.
Škoda, že bezesporu velká energie herců i úžasná Molièrova hra slouží jen k poklesle zábavnému školení o finanční odpovědnosti.
Molière: Lakomec |
---|
Překlad Vladimír Mikeš, režie Pavel Khek, scéna a kostýmy Jozef Hugo Čačko, Hudba Ivan Acher. Premiéra 20. října v Divadle na Vinohradech, Praha. |
Hodnocení: 50 % |
Může se vám hodit na Firmy.cz: Divadlo na Vinohradech