Článek
Za vrcholné období její tvorby lze považovat práci na filmech režisérů nové vlny v šedesátých letech. V době normalizace jí nebylo umožněno pokračovat ve slibně se rozvíjející kariéře a po pádu režimu překvapivě nebyl o její talent příliš veliký zájem.
Donedávna byl jediným významnějším pokusem o uchopení umělecké osobnosti Ester Krumbachové dokumentární film Věry Chytilové Pátrání po Ester. To už naštěstí neplatí. Po v loňském roce vydané knize Jana Bernarda 5 a 1/2 scénáře Ester Krumbachové, která, jak název napovídá, přibližuje především její scenáristickou tvorbu, vychází v těchto dnech další publikace zabývající se touto výjimečnou umělkyní.
Editorkám se podařilo získat přístup k unikátním archivním materiálům z pozůstalosti a kladou si za cíl kriticky zhodnotit její práci a představit archiv v co nejautentičtější podobě, tedy jako otevřené dílo umožňující různé druhy interpretace. Knihu tvoří odborné texty a eseje společně s tematicky řazenými archivními materiály.
Stati tuzemských i zahraničních specialistů se dotýkají jejího vztahu ke kočkám, které pro ni nebyly jen milovanými společnicemi, ale i zdrojem inspirace, aspektu její ezoterické a alchymické stránky osobnosti, vnitřního exilu, do kterého se musela uchýlit z důvodů režimních perzekucí, hluboce vědomé práce s hereckými kostýmy, které v případě filmů někdy dokázaly ovlivnit kvalitu a výslednou podobu snímku více než práce režiséra, nebo její fascinace šperky a jídlem.
Samostatné kapitoly jsou věnovány také jedinému filmu, který režírovala, Vraždě Ing. Čerta, ale i málo známé oblasti její tvorby, televizním hudebním pořadům a videoklipům. Z erudovaných čtivě napsaných textů vybočují pouze dva příspěvky, korespondence mezi výtvarnou umělkyní Jesse Jones a kurátorkou a filmovou historičkou Ruth Noack a rozverné poetické přemítání filozofky, spisovatelky a kritičky Kyoo Lee nad filmem Sedmikrásky.
Zatímco závěrečná část dopisů obou dam souvisí s Ester Krumbachovou jen okrajově a nebylo možná nutné publikovat ji v plném rozsahu, u Kyoo Lee se jedná o osobní pohled, jehož textové kvality neodpovídají úrovni zbytku knihy a lze si klást otázku, zda snaha o co největší pestrost nezavedla u tohoto příspěvku editorky do slepé uličky.
Fotografie rozvíjejí poetiku
V oddíle Archiv, který je nejrozsáhlejší částí knihy, nalezneme krom kreseb, obrazů, kostýmních návrhů, fragmentů scénářů, polaroidových fotografií a fotografií z filmů, na kterých se Ester Krumbachová podílela, i nejrůznější písemnosti, kterými jsou krom neodeslaných dopisů a básní také pokyny, jak pečovat o zvířata a květiny v bytě po dobu její nepřítomnosti, nebo dopisy adresované jejím kočkám.
Obrazový doprovod knihy tvoří mimo archivní fotografie také obrazový komentář k jejímu dílu od Daniely a Lindy Dostálkových, které jsou podepsány pod zdařilou grafickou podobou knihy. Jedná se o cyklus fotografií Misobricks, originálně rozvíjejících poetiku Ester Krumbachové v kompozicích cihel zámkové dlažby kombinované zpravidla s různými druhy jídla.
Společně s knihou byl zpřístupněn i online archiv na adrese https://esterkrumbachova.org, ve kterém může čtenář inspirován publikací sám bádat a hledat svou podobu Ester Krumbachové. Dluh, který jsme vůči této obtížně zařaditelné a v mnoha ohledech dodnes plně nedoceněné umělecké osobnosti měli, se zdá být po dlouhých letech alespoň částečně splacen.
| Ester Krumbachová |
|---|
| Editorky: Edith Jeřábková, Kateřina Svatoňová, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze a Are are-events.org, 448 stran |
Hodnocení 90 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: