RECENZE: Písničkám Teamu obrousil hrany čas

Slovenská kapela vedená zpěvákem Pavolem Haberou vyrazila po třech letech na koncertní turné. V neděli večer doputovala do pražské O2 areny, která byla diváky velmi slušně zaplněná. Program jim nabídla obvyklý. Přehrála své nejslavnější skladby, přidala pár dalších a potěšila především ty, kteří na dobu jejího rozpuku vzpomínají rádi, anebo na ni třeba nedají dopustit.

To všechno je legitimní. Tím spíš, když jsou v Teamu vynikající muzikanti, z nichž každý bravurně zvládá svou práci. Habera na pódiu ani na okamžik nezpochybnil, že je výborný zpěvák s osobitým výrazem i hravostí v hlase. Nejvíce patrné to bylo ve chvílích, kdy si sedl mezi diváky na tribuně a zazpíval pouze s akustickou kytarou Boli sme raz milovaní a Láska, necestuj tým vlakom. Škoda že bylo přes citlivý mikrofon slyšet falešný zpěv fanynek, které v tu chvíli seděly vedle něho a náruživě mu svými hlasivkami v obou baladách sekundovaly.

Problém tradičního repertoáru Teamu, který fanoušci na koncertech samozřejmě očekávali, je dnes v tom, že mu chybí žhavost, napětí, výbušnost a živelnost, vlastnosti, které měl v době svého vzniku. Písně mají samozřejmě tažné melodie, postrádají však koncertní šťavnatost. Není za tím hendikep kapely či Habery, zapracoval prostě čas a písničkám leckdy až třicet let starým prostě nevratně obrousil hrany.

Pestrý a svěží byl naopak zvuk skladby Chcem to zažiť ešte raz, kterou Habera letos nazpíval s Benem Cristovaem. Toho si na pódium O2 areny dokonce pozval, nicméně po přímé konfrontaci dvou kvalitativně rozdílných zpěváků se nabízí kacířská otázka, jestli spíš nechtěl realizací skladby znovu připomenout, že Cristovao má interpretační rezervy. Koneckonců, v té skladbě zpívá hlavně Habera.

Team si přesto pražský koncert užil, jak ostatně Habera avizoval hned na prahu večera. Ohlasy na skladby se od publika v hale dostavovaly zpočátku spíše vlažné, a tak v závěru, kdy už byly na programu pouze hity, zpěvák zavelel, aby se sedící lidé postavili a tančili. Následně je instruoval i o tom, kdy mají mávat rukama, což v důsledku dalo vystoupení jistou živost. Tyhle věci by ale měly přicházet samy, ne poté, kdy je k nim publikum vyzváno.

Milým zjevením byl předskokanský set slovenského zpěváka Petera Cmorika a jeho kapely. Zazněl v něm mimo jiné duet Svůj kříž neseme z filmu Muzzikanti, v němž Jaromíra Nohavicu nahradil Cmorikův kytarista. Došlo i na skladbu Dážď, která zpěvákovi před lety dopomohla na Slovensku ku slávě. Těžko říct, zda se situace bude opakovat i u nás, přijetí Cmorika u publika bylo nicméně v neděli večer velice vstřícné.

Hodnocení: 65 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: