Článek
Přestože kolem téhle desky bylo rušno a v západních zemích byla propagována prostřednictvím billboardů jako hudební událost roku, všichni věděli, že bude sestavena ze zbytků, které vznikly při přípravě alba The Division Bell (1994) a nevešly se na ně. Mělo to být dostatečným varováním. Ostatně už samo zmíněné album nepatří v kapelní diskografii k nejlepším.
Novinka tedy nese materiál, který před třiceti lety neměl potenciál dostat se na řadovou kolekci, pro kterou vznikal. A tak kdyby na The Endless River bylo místo osmnácti kompozic osm nebo deset, bylo by to lepší. Na nejsvětlejší moment, sice jedinou zpívanou písničku Louder Than Words, se navíc musí čekat až do úplného konce alba.
Přestože The Endless River odkazuje na rok 1994, v mnoha skladbách jsou slyšet ozvěny starších kompozic. Allons-Y 1 připomíná Run Like Hell z The Wall, Anisina zase Us and Them z The Dark Side of the Moon, Autumn ´68 je reminiscence na Summer 68 z kolekce Atom Heart Mother.
Je to také poklona zesnulému Ricku Wrightovi skrze jeho poslední nahrávky, které zbylí členové (David Gilmour a Nick Mason) dokončili. Sedli si do studia a improvizovali, experimentovali a hledali, až vznikly kompozice, které jsou neinvenční a nezajímavé. Někdy to dokonce vypadá tak, jako by si každý hrál, co se mu právě zachtělo, bez uměleckých ambicí.
Album přináší typické postupy i zvuky tvorby Pink Floyd. V ničem je ale nepřekonává a v ničem s nimi nepolemizuje. Odchod slavné britské kapely proto vyznívá velmi neplodně.
Hodnocení 30 %
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:
Pink Floyd: The Endless River
Warner Music, 53:02