Článek
Pět mužů na kraji noci ztracených v tropické džungli. Unavených, rozjitřených představou nepřítele za každým křovím, s nervy na pochodu. Nevíme o nich víc, než co nám prozradí svým jednáním. A během osmdesáti minut s nimi prožijeme vzrušující noc.
Režisér David Šiktanc to pětici herců nikterak neulehčil. Ve strohém maskáčovém prostoru herci oblečení do stejných uniforem, velmi úsporně nasvíceni, splývají s pozadím a je jen na nich, do jaké míry se prosadí. Šiktanc ovšem za pomoci zvuků, dobrého temporytmu a přesné herecké akce dokáže přesně navodit pocity napětí, strachu, ohrožení i hysterie.
Citlivý Rozden Dennyho Ratajského se utíká k vidině poválečné rodinné idyly, provokatér Smiler Jiřího Maryšky balancuje mezi komikou a podivínstvím, četaře Burdu vede Daniel Bambas po klikaté stezce od klidu k hysterickým výbuchům, rozvážný Tall Michala Novotného budí nejvíce sympatie publika a velitel Crackmiller Marka Holého svým zmizením v džungli motivuje narůstající napětí mezi zbylou čtveřicí.
Šiktanc velmi šikovně udržuje diváky v nejistotě, kdo je kdo, nikdo tu není jednoznačně dobrý nebo zlý, pochybnosti se neustále přelévají a ústí v nečekaná odhalení. Inscenace má tak napětí, otázkou je jen velmi křehký poměr mezi dramatem a prostorem pro jeho humorné odlehčení.
V každém případě je ale Piknik dalším silným argumentem pro dramaturgicko-inscenační linii Studia. O tom, že Smočkova hra je i po půlstoletí živá a brilantně vystavěná, ani nemluvě.
Ladislav Smoček: Piknik |
---|
Režie David Šiktanc, dramaturgie Jan Vedral, výprava Nikola Tempír, hudba Ondřej Švandrlík. Premiéra 4. března ve Studiové scéně DNV, psáno z reprízy 12. března 2016. |
Celkové hodnocení: 80%