RECENZE: Paul McCartney tvoří pro radost ve smutné době

Tyto tři kolekce spojují důležité věci. McCartney si pro ně napsal všechny písně sám. Nahrál si rovněž prakticky všechny nástroje. Na prvních dvou počinech spolupracoval se svou tehdejší manželkou Lindou, která mu pomáhala s vokálními party, na aktuálním mu do písně Lavatory Lil natočil kytarové party Rusty Anderson a party bicích Abe Laboriel jr. Další hudebníci se na realizaci děl nepodíleli.

Deska McCartney III nebyla dlouhodobě plánována. McCartney se domníval, že si po vydání kolekce Egypt Station před dvěma lety dá s dalšími písněmi načas. Přišla ale koronavirová pandemie a bývalý člen Beatles se zachoval jako většina těch, kteří žijí hudbou. Byl neskonale tvůrčí.

„Vlastně jsem si jen dělal muziku pro sebe. Vznikly skladby, které se mi líbily, ale stejně jsem netušil, že skončí na albu,“ řekl.

Album vzniklo v Hogg Hill Mill v britském Sussexu, kde má McCartney nahrávací studio. Je postavené na živých nahrávkách vokálů, ke kterým pak dotáčel další nástroje.

Celý proces začal, když se vrátil k When Winter Comes, nevydané skladbě z počátku devadesátých let. Vymyslel pro ni novou pasáž, jež dala vzniknout Long Tailed Winter Bird, první kompozici na desce. Z When Winter Comes s novým intrem Winter Bird se stalo finále alba.

„Žil jsem s rodinou uzavřený život na farmě a každý den chodil do studia. Musel jsem pracovat na nějaké filmové hudbě, z čehož vznikla úvodní skladba. Měl jsem i věci, na kterých jsem dělal v průběhu let, ale které zůstaly nedokončené. Tak jsem začal přemýšlet o nich,“ sdělil McCartney.

„Některé písničky v sobě mají ozvěny pandemie. V jedné se například zpívá: Až přijdou chladné dny, budeme si přát, abychom jich využili,“ dodal.

Jeho optimismus je inspirován zkušenostmi jeho rodičů z válečného bombardování Liverpoolu během druhé světové války. „Přežili ho. Ztratili tehdy spoustu blízkých a přátel, přesto z toho vyšli s neuvěřitelným duchem. Takže je dobré si myslet, že když to dokázali tenkrát oni, zvládnu to dnes i já,“ pokračoval umělec.

Jak bylo řečeno, album McCartney III nebylo plánované a vzniklo vlastně náhodou. Je výsledkem volné domácí práce, zbourání hudebních hranic a zjevně i toho, že nebylo mnoho osob, s nimiž by o něm McCartney diskutoval.

A tak zatímco předešlá kolekce Egypt Station je naplněna písněmi klasičtějšími a dovednějšími, deska z konce loňského roku je sběrem dopracovaných nápadů a motivů tak, jak k tvůrci v tu chvíli přicházely.

Hned v úvodní Long Tailed Winter Bird se rozhodl více než pět minut tak trochu trýznit posluchače motivem, který není moc nápaditý ani silný. Některé další skladby pak sice mají dobrou fazonu, ale jsou přece jenom vzdáleny těm, které vznikaly v době, kdy měl McCartney opravdu skladatelskou formu. Navíc je patrné, že jeho hlas už nemá tolik sebevědomí a léta se na něm přece jenom podepsala.

Příjemná je svou náladou až caveovská Women And Wives, kterou provází rozhodující zvuk piana, a veškeré nejistoty v McCartneyho hlase ve výsledku funkčně spoluvytvářejí jakousi sychravou atmosféru celku. The Kiss of Venus je jednoduchá folková písnička postavená na doprovodu akustické kytary a z celé tak trochu experimentální desky vybočuje. Seize The Day zase svým pojetím mile připomíná dobu, kdy McCartney spolutvořil pro Beatles. Tahá do šedesátých let a protagonista tomu velmi rozumně nebrání.

Lavatory Lil a Slidin’ jsou naopak průměrné, bluesem ovlivněné písně, navíc poněkud těžkopádné. Deep Deep Feeling sice trvá více než osm minut, ale její sdělení bylo možné docela klidně přinést na ploše poloviční, protože takhle je to utahané.

McCartney si v minulosti nastavil laťku vysoko a podle ní se obvykle na jeho alba nahlíží. Novinka vzhledem k tomu vešla do průměru. Vznikla pro radost ve smutné době.

Hodnocení 60 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: