Článek
Osbourneovi je třiasedmdesát let, netěší se dobrému zdraví a koronavirová pandemie mu vzala i koncertování. Málokdo by čekal, že kvalitu své tvorby i interpretace nadále udrží na vysoké úrovni, zvláště po některých nepovedených vystoupeních, která předvedl i u nás. Opak je ale pravdou. Ve studiu nabral chuť i sílu, a aby byla dobrá nálada, přizval si hudební kamarády.
Jeho hlas patří k nejosobitějším v rockové historii a na tomto albu zní pořád uspokojivě, i když se tu a tam schovává za nástroje. Stále v něm jsou výbušnost, naléhavost, ona charakteristická ukňouranost i melancholie, nálady, s nimiž Osbourne pracuje nejčastěji. „Nikdy nezemřu, protože jsem nesmrtelný,“ vysvětluje s nadsázkou svou stávající formu ve skladbě Immortal.
Osbourne a producent Watt jsou jako autoři podepsáni pod všemi třinácti písničkami na desce. Vyjma závěrečné Darkside Blues u toho však nebyli sami. Na většině skladeb se podílelo pět i více autorů, což je počet, který vyžaduje od zúčastněných velkou dávku tolerance k nápadům ostatních.
Vznikly písně, které odpovídají charakteru Osbourneovy sólové tvorby. S ohledem na hudební hosty je pak album učebnicovou ukázkou kvalitní spolupráce rockových hvězd. Podíleli se na něm bubeník Chad Smith z Red Hot Chili Peppers, baskytarista Robert Trujillo z Metalliky, kytaristé Mike McCready z Pearl Jam, Jeff Beck a další. Jejich výkony v písních odpovídají jejich léty prověřené kvalitě.
Dechberoucí riffy vnesl do dvou písní Zakk Wylde, téměř folkový kytarový part vylepšený bluesovým pocitem představil ve One of Those Days Eric Clapton a No Escape From Now začíná jako ty nejlepší balady od Black Sabbath a pak majestátně vykračuje k titulu opravdové perly alba. Na kytaru v ní hostuje… Tony Iommi z Black Sabbath.
Ozzy Osbourne na této desce zase podvádí osud, ba se mu bezostyšně vysmívá. Podle toho, v jaké je na ní formě, by nemusela být jeho „závětí“, nýbrž nakročením k dalším plnokrevným hardrockovým písním. Co na tom, že tenhle styl zrovna nefrčí. Na to král temnot, jak se mu říká, nehledí.
A je tu i kouzlo třináctek. Poslední album jeho domovské kapely Black Sabbath se jmenuje 13 a je důstojným završením kariéry jedné z nejdůležitějších rockových formací historie.
Patient Number 9 je Osbourneovo třinácté sólové album se třinácti písněmi. Pokud jde o soudržnost, trochu za svým předchůdcem Ordinary Man zaostává. Pokud jde o samotné skladby, je životadárné a smysluplné.
| Ozzy Osbourne: Patient Number 9 |
|---|
| Epic, 61:10 |
| Hodnocení 85 % |
Může se vám hodit na Zboží.cz: Patient Number 9 - Ozzy Osbourne
