Článek
Autor se s pregnantností sobě vlastní pokusil zachytit a zdokumentovat odcházení rodičů, zejména otce, jehož osobitost, jak sám přiznal, přijal bez dalšího až v otcově pokročilém věku.
Základem souboru jsou snímky, které autor pořídil poté, co otec ovdověl. Naprosto věcně a bez balastního patosu ukazuje jak proměnu samotného rodiče, tak prostoru, který obýval, i následný přesun do ústavní péče. Bolestná upřímnost dokumentu tak zachycuje postupný a nezvratný proces, na jehož konci se již zřetelně zrcadlí smrt.
Civilní, a přitom citlivý přístup autora dává nahlédnout jak na nejistotu vnoučat, která se tváří v tvář dědečkovi dost možná poprvé in natura setkala s realitou konečnosti života. Zároveň zachycuje i šťastné okamžiky mezigenerační sounáležitosti.
Co zbylo ze zátiší ze souboru Otec, matka, já a tak…
Velmi důležité jsou v tomto případě i popisky pod snímky uvádějící vedle datace i zásadní kontext. Pro ucelenost souboru jsou podstatné rovněž snímky, jejichž autorem není Josef Chuchma, ale na nichž je jeho otec, sám vášnivý fotoamatér, zachycen při různých dobových událostech.
Setkání generací ze souboru Otec, matka, já a tak…
Jakkoliv by se mohlo zdát, že soubor logicky uzavře otcova smrt, autor šel v rodinné autopsii dále a zachytil i nakládání s pozůstalostí a bytem, v němž jeho rodiče, patrně i on sám, prožil část života.
Přístup, který Josef Chuchma zvolil a kterým nenásilně prolamuje jedno u tabuizovaných témat moderní západní společnosti, zaslouží respekt a poděkování.
| Josef Chuchma - Otec, matka, já a tak... | |||
|---|---|---|---|
| Leica Gallery Prague, 19. září až 16. listopadu 2024 | |||
| Hodnocení: 90 % |
GLOSA: Co se stane, když to nenavnímám a nenacítím?
