RECENZE: Nymfomanka: Trier spíše jako vypravěč než provokatér

Než se tak stalo, ukázal na tomtéž festivalu Melancholii, a po mírně řečeno neuvážených výrocích na tiskovce na téma Židů a nacismu byl z Cannes vyobcován. Nymfomanku nakonec trochu paradoxně uvidí v únoru 2014 ve světové premiéře nezkrácené verze publikum filmového festivalu Berlinale.

Mezitím vstoupí do kin obě části (první měla distribuční premiéru včera, druhá ji bude mít 9. ledna) ve verzích zkrácených, což ovšem představuje u té první ze 150 minut na 122 a u druhé ze 180 na 123 minut.

Oč jsou fakticky oba díly zkráceny, je těžké předem odhadnout, ale jisté je jedno: určitě ne o sex, protože toho si člověk jen těžko může představit víc, než ho je už ve dvouhodinové verzi první části.

Trierův film je ostatně důkladnou studií ženské sexuality, těžko lze tedy očekávat, že se bude týkat něčeho jiného. Hlavní postava Joe (Charlotte Gainsbourgová) vypráví své první i všechny další sexuální zážitky postaršímu muži, který ji uložil k ošetření poté, co ji nalezl zkrvavenou na ulici.

Je to vyprávění drsné, sebeobviňující, ale zároveň strhující, protože jestli není u Triera o něčem pochyb, pak právě o jeho schopnosti vyprávět.

V tomto případě navíc stylem divácky podstatně vstřícnějším, než je většina jeho filmů. Má nadhled, humor, vypráví přehledně, byť hodně pomalu, takže chvílemi film přece jen působí rozvlekle.

Kontrast Joeina sebeobviňování a mužových úvah, které její chování převádí do zcela jiných souvislostí a významů, je poutavý, Stellan Skarsgard v roli zpovědníka brilantní. Gainsbourgová zřejmě bude mít větší hereckou úlohu v druhém dílu, v tomto má hlavní prostor debutantka Stacy Martinová, která hraje Joe v mladším věku – a hraje ji velmi přesvědčivě.

Chvílemi má člověk pocit, že s takovým obsazením by režisér Trierových kvalit natočil poutavě i jízdní řád – vtipná i smutná etuda Umy Thurmanové je nezapomenutelná přesto, že je v rámci filmu nevelká, vynikající je Christian Slater jako Joein otec, až nečekaně přesvědčivý výkon podává Shia LaBoeuf i řada dalších dívčiných milenců.

Pokud jde o sexuální scény, někdo určitě řekne, že to je porno, jiný bude mluvit o otevřenosti sexuálních scén, což vypadá lépe, a další zase výhradně o jejich explicitnosti, což zní navíc umělečtěji. Buď jak buď, sex tam je i s veškerými genitáliemi v plném vyobrazení, film je přístupný až od osmnácti let.

Podstatné ale je, že jakkoli Trier proslul jako starý provokatér, a ukázky druhé části naznačují, že tam ještě hodně přitvrdí, zatím nelze sex v Nymfomance označit za bezúčelnou schválnost ani bezuzdnou provokaci, a dokonce i na kontroverzi si nejspíš budeme muset počkat. Zda se jí dočkáme, uvidíme v lednu.