RECENZE: Nesourodý hold Mozartovi ve Stavovském divadle

Britský minimalista Michael Nyman u nás není neznámý, Národní divadlo uvedlo již dvě jeho opery. Jeho televizní opera Dopisy, hádanky a příkazy líčí Mozartovu předsmrtnou rekapitulaci. Textově čerpá z jeho korespondence s otcem a kritiky jeho hudby a ústí do Mozartova hudebního i životního kréda. Text je ovšem dost roztříštěný a na ploše třicetiminutové opery je těžké z něho vystavět působivé dílo.

To se přesto režisérce Alici Nellis daří. Detailní prací s prostou i monumentální scénografií modeluje obraz umírajícího génia, který nikoho nezajímá, zato se všichni bezostyšně prohrabují jeho intimním životem a s exekutorskou věcností likvidují ještě za jeho života jeho svět. Sopranistka Alžběta Poláčková je v postavě Mozarta vynikající, působivým hlasovým i hereckým projevem dokonale kreslí obraz křehké, osamělé a nepochopené bytosti.

Osmdesátiminutová opera Klasický styl amerického skladatele a publicisty Stevena Stuckyho vznikla pro kalifornskou muzikologickou konferenci, a proto je protkaná narážkami na muzikologii a skladebné principy sonátové formy. V centru díla jsou tři velikáni klasického stylu, Haydn, Mozart a Beethoven. Nudí se v nebi, a tak se vydají na svět za muzikologem Charlesem Rosenem, aby oživil upadající zájem o jejich dílo.

Libreto je ale hodně roztříštěné a spory postav jako jsou Tónik(a), Dominanta, Subdominanta či Tristanovský akord se nedaří oživit ani groteskní komikou. A to přesto, že všichni pěvci – kromě Alžběty Poláčkové i Tomáš Kořínek (Haydn), Pavel Švingr (Beethoven), Jiří Hájek, Josef Moravec, Daniel Klánský, Lucie Hájková a další – odvádějí precizní výkony. Ani režisérce se nedaří spojit nespojitelné, a opera tak nedrží pohromadě a občas i nudí.

Hudba obou děl je protkaná mozartovskými a dalšími citáty. Orchestr pod taktovkou Davida Švece na druhé premiéře zněl nevyrovnaně, do řady krásně zahraných míst se mísily i hráčské nepřesnosti a hutný zvuk bez preciznosti, jež tato hudba vyžaduje.

Je otázka, pro jaké publikum se tato mozartovská causerie bude hrát. Nepoučené publikum ocení pravděpodobně víc Nymanův emotivní portrét umírajícího Mozarta než Stuckyho muzikologickou ironii.

Hodnocení: 70 %