RECENZE: Nepříčetná meditace originálního scenáristy

Obvykle bývá hlavním diváckým tahákem oblíbený herec nebo slavný režisér. Kaufman se stal ojedinělým úkazem, když filmy, pod nimiž byl podepsán jako autor scénáře, zaznamenaly zvýšenou návštěvnost především díky jeho tvůrčímu vkladu.

Nejzářivějšího momentu se dočkal s filmem Věčný svit neposkvrněné mysli, za jehož scénář byl odměněn Oscarem. Ambiciózní projekt Synekdocha, New York, při jehož realizaci usedl i na režisérkou stoličku, většinové publikum s velkým nadšením nepřijalo. Režii si vyzkoušel ještě několikrát, ale ve filmovém světě je uznávána spíše jeho tvorba scenáristická.

Důvod, proč jeden z jeho nedávných počinů získal podobu knihy a nikoli filmového scénáře, je třeba hledat v nezfilmovatelnosti námětu. Kaufmanův debutový román je překvapivě obsáhlý a autor v něm čerpá především ze své profesní kariéry.

Hlavním hrdinou je B. Rosenberg, nesnesitelná postava podivínského filmového kritika. Setkání se starcem Ingo Cutbirthem, autorem loutkového filmu s kuriózní stopáží tři měsíce, mu zcela změní život. Je přesvědčen, že se mu podařilo objevit mistrovské dílo, a rozhodne se jej podrobně zanalyzovat a zajistit si jeho výkladem zaslouženou reputaci v odborných kruzích.

Skutečnost, že Ingo Cutbirth nečekaně zemře, mu umožňuje jakoukoli svévolnou interpretaci snímku. Film ovšem nešťastnou náhodou shoří a z veledíla zbude jen jediné políčko filmového pásu. Při neúspěšném pokusu o jeho záchranu je Rosenberg zraněn a ztratí paměť.

S pomocí psychologů a hypnotizéra se pokouší ze zasutých vzpomínek ve své mysli ztracený film zrekonstruovat. Ocitá se ve stavu pozměněného vědomí, kdy je obtížné odlišit představy od reality. Kniha má všechny atributy Kaufmanových úspěšných scénářů, pohrává si s vnímáním snu a skutečnosti, je zábavná, byť humor je mnohdy hodně svérázný, a není svázána konvenčními vyprávěcími postupy, takže čtenář netuší, kudy se bude ubírat děj na další stránce.

Základní příběh se s nepředvídatelnými variacemi cyklicky opakuje, aby vyústil v halucinogenní závěr, kdy Rosenberg sleduje několikátou verzi nenávratně zničeného filmu, jehož hrdinou je superinteligentní mravenec z budoucnosti. Kaufman příběh ponižovaného muže marně toužícího po uznání obdařil mnoha chytrými a sarkastickými postřehy, které si berou na mušku obecný úpadek kultury a společnosti.

Rozsah knihy ve spojení s obsahovou neukotveností a absurdními rozhovory, rozvíjenými často podle podobného schématu, mohou být pro mnohé čtenáře obtížně stravitelným soustem, ale znalci kinematografie a ti, kdo si oblíbili Kaufmanův smysl pro humor a rádi se pohybují v nepříčetném světě jeho filmů, pravděpodobně zklamáni nebudou.

Překlad Adély Bartlové je kvalitní, o tom koneckonců svědčí i to, že jej nakladatel vyslal do klání o nominaci na prestižní Cenu Josefa Jungmanna.

Hodnocení: 75 %