Článek
Šestnáct let existující kapela z britského Leedsu na ní změnila styl. Odklonila se ve svém zvuku od důrazu na rockové prvky a přiklonila se k popu neseném ve velké míře elektronickými zvuky. Právo na to samozřejmě má, je ale málo pochopitelné, proč tak učinila poté, kdy nahrála počin, jenž byl sice nedoceněný, rozhodně však dobrý. Myšlena je deska Education, Education, Education & War, ve Velké Británii byla v prodejním žebříčku první.
V rámci hudebního světa nevymysleli nyní Kaiser Chiefs nic nového. Když pohlédneme pro nápovědu do nejvyšších pater, jejich současný zvuk je jako otisk pomyslného spojení skupin U2 a Coldplay. Bohužel se zanedbatelným efektem.
Všechno, co Kaiser Chiefs chtěli říct k politice a stavu světa, sdělili na předešlém počinu. S novinkou se vrátili k zábavě, lásce a každodenním drobnostem. Je to jistě sympatické, ale postaveno je to na poněkud nezáživném popu, který připomíná mnohé průměrné, co již dávno hudebním světem prošlo.
Stavba a zvuk skladeb jsou ovlivněny diskotékovou hudbou sedmdesátých a devadesátých let i staršími alby Kaiser Chiefs. Refrény jsou sice melodické, ne ale tolik, aby vstoupily do historie či mezi nejlepší skladby kapely. A zapamatovat si po pěti posleších jednu nebo dvě písně z desky je nad síly běžného posluchače.
Stay Together je, žel, kolekce, které chybí duše a postrádá nápaditost.
Kaiser Chiefs: Stay Together | |
---|---|
Universal Music, 51:41 |