Článek
Odpoledne vyrazily asi tři tisícovky lidí na místo konání v průvodu z pražského Hlavního nádraží. Před halou pak bylo rušno. Jelikož fanoušci věděli, že koncert začne ve 21 hodin, posedávali na dlažbě, schodech a zídce, debatovali, popíjeli, pokuřovali a dobře se bavili. Taková atmosféra před největší českou halou nebývá ani na rockových koncertech, natož při hokejovém utkání.
Na stejném místě pak po vystoupení spočinuli fanoušci opět, a to v rámci plánované afterparty. Pořadatelé jim přistavěli chemické toalety a k vidění byly i stroje jako vystřižené z fantasy filmů.
Marpův koncert byl zlatým hřebem párty fanoušků, kteří svou věrnost projevovali na každém kroku. V hale například kdosi vykřikl slovo „trouble“ a jiný přidal „gang“, na to se k pokřiku nabalovaly další hlasy, a tak zanedlouho skandování opanovalo celý prostor. Fanoušci také měli vlajky a trička se jmény a logy těch, na které přišli.
Už při promítání dvacetiminutového dokumentu o Marpově cestě ke koncertu v O2 areně hlasitě reagovali na skladby, které v něm byly zakomponovány. Při vystoupení pak vytvořili atmosféru, o níž si jiní čeští hudebníci mohou nechat jenom zdát. Prováděli i to, co jim Marpo a členové TroubleGangu z pódia našeptávali, a tak si v jednu chvíli všichni sedli, v jinou skoro všichni rozsvítili mobilní telefony.
Jakmile po Marpově nástupu, kdy zpíval pouze v doprovodu kytaristy Markuse Trana, spadla opona, objevila se na pódiu kromě živé kapely (hojně pak podporované playbackem) a členů TroubleGangu i obrovská replika horní části Sochy Svobody. V tu chvíli nebylo pochyb o tom, že koncert bude především skvělá podívaná.
Socha se brzy posunula na stranu a pódiu s dlouhým molem až ke druhé straně haly vládla obrovská LED stěna vysoká skoro ke stropu. Na ní běžely povětšinou skvěle zpracované záběry, v jednom stál v nadživotní velikosti Marpo, jehož nohy začaly v závěru skladby hořet. Dvě postranní projekce to všechno doplňovaly, pyrotechnické a kouřové efekty byly nedílnou součástí koncertu, stejně jako Marpova hra na bicí.
Hudební složka za tou vizuální nicméně zaostávala. Pravda, živá kapela byla pro žhavější koncertní výraz platná, stejně jako písničky z nové desky Dead Man Walking, které mají ve srovnání s předešlými countryrockovými jiný ráz. Pomineme-li občasné výpadky mikrofonu a třeba to, že v prostředí haly prostě nebylo všem slovům rozumět, ukázalo se, jak malou energii má rap ve srovnání se zpívanými plochami. Střelba slov zůstala jen střelbou slov, a i když se třeba v písni dělo cosi jako refrén, pořád se po dynamické stránce nic nestalo, jen se přidalo publikum.
Jakmile však zazněla zpívaná pasáž, atmosféra setu se vyšplhala o poznání výš, dostavilo se v ní větší napětí i agresivita, zvláště hrála-li prim silná melodická linka. Byl to přece jenom koncert ve velké sportovní hale, a pojem stadiónový refrén označuje to, co v takovém prostředí funguje nejlépe.
A tak je dobře, že Marpo a TroubleGang vzali na svém aktuálním albu Dead Man Walking v potaz i zpívané party. Jejich výraz to funkčně rozšířilo, pročež cesta, na které jsou, je dobře zvolená. Tím spíš, když je zřejmé, že od hip-hopu, který ovládají technicky skvěle, neodcházejí.
Marpo & TroubleGang |
---|
O2 arena, Praha, 19. května |
Celkové hodnocení: 75%
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: