Článek
Důvodů, proč se Český román míjí se čtenáři, je hned několik. Totalitní režim ho nechal na dlouhá desetiletí odstranit z knihoven, pro dnešního čtenáře je zase osobní, až exaltovaný tón, jimiž je psaný zejména první díl, těžko stravitelný. Autorka ho ale psala z rozbolavělého srdce poté, co Karla Čapka uštvala česká pomnichovská společnost k smrti.
Scénář Jana Vedrala čerpá nejen z Českého románu, ale i pamětí Olgy Scheinpflugové Byla jsem na světě a z řady autentických textů Karla Čapka, Ferdinanda Peroutky, Tomáše Garrigue Masaryka, Václava Černého a dalších postav, které v inscenaci vystupují.
Petr Kostka (Masaryk) a Jan Šťastný (Čapek) při vzniku knihy Hovory s TGM.
Text i inscenace v režii Radovana Lipuse se až na malé výjimky daří vyhnout didaktické popisnosti hesla Karel Čapek i zobrazení autorčina „milostného románu první republiky“ a míří k obecnější výpovědi. Samozřejmě je poctou oběma osobnostem, s vinohradskou scénou spojených, ale zároveň je i při nutné zkratce dobře zachyceným portrétem potenciálu tvůrčí inteligence první republiky.
A co víc, vystupuje z něho jasná, byť nenásilná analogie se sesuvem morálních i hodnotových kvalit současné společnosti, znovu napadající své intelektuální elity. V neposlední řadě je i poctou českému divadlu a herectví, i když na umělecký svět hledí tvůrci se zdravě kritickým nadhledem i humorem.
Dramatický spád s emotivním vyústěním
Český román pokračuje v dramaturgické linii respektující jak vinohradského génia loci, tak i tvar velké divadelní fresky prolnuté do konkrétních lidských osudů. Olgu Scheinpflugovou ztvárňují tři herečky v různých životních obdobích – Tereza Císařová se zmocňuje štěněcí dychtivosti a neomalenosti osmnáctileté Olgy, Simona Postlerová s hereckou uměřeností kreslí ironický nadhled i nostalgii zralé herečky. A Andrea Elsnerová prožije hořce a bolestně nejtěžší chvíle po Čapkově boku. Dohromady skládají jasný, srozumitelný a lidsky silný portrét těžce zkoušeného i plně prožitého lidského osudu.
Jan Šťastný má Čapkovu chlapeckou plachost a ostýchavost, nechuť k patosu a sebelítostí i jeho intelektuální noblesu. Tu s ním sdílí, spolu s vlídným humorem, i prezident Masaryk Petra Kostky. Carmen Mayerová zaujme precizně odlišenými portréty Marie Hübnerové a Leopoldy Dostalové, Tomáš Dastlík coby doktor Steinbach je galantním Horáciem v pozadí, vždy připraveným k záchraně. Ale své místo má v inscenaci každý, včetně živého dialogu jasné trubky a zádumčivého tenorsaxofonu.
Tereza Císařová (Olga) a Jan Šťastný (Čapek) nad textem Čapkovy hry.
Režisér Lipus po vinohradských Sňatcích z rozumu znovu prokázal, že si s velkým jevištním plátnem dobře rozumí. Po trochu rozvleklé první polovině dostalo na páteční premiéře představení po pauze dramatický spád a gradovalo k emotivnímu vyústění. Snad jen scéna Davida Baziky je až příliš monumentální a chladně neosobní. Byť sugeruje téma jeviště jako prostoru pro osobní, politická i umělecká střetnutí, herecké výkony se na ní spíš ztrácejí.
Český román je inscenací pro starší i mladší generaci, protože vypovídá skrze minulost o současnosti. Premiérové publikum ji ocenilo potleskem ve stoje.
| Olga Scheinpflugová a Jan Vedral: Český román | |
|---|---|
| Režie Radovan Lipus, scéna David Bazika, kostýmy Eva Kotková, hudba Miloš Orsoň Štědroň. Premiéra 11. září v Divadle na Vinohradech, Praha. |
Hodnocení 85%
Může se vám hodit na Firmy.cz: