Článek
Film byl zjevně inspirován americkými vzory, ale není to kopie a snaží se omezit poučování diváka na minimum. Scénář má promyšlený i srozumitelný. Mádl příběh vypráví citlivě a neuspěchaně, ale současně nechce nudit přehnanou stopáží. Jak zápletka, tak psychologická stránka postav dávají smysl, což by měla být samozřejmost, ale u dnešního českého filmu už jde téměř o nadstandard.
Postupně odhalujeme, že profesor Rypar, kterého hraje Alois Švehlík výborně, je zahořklý, i když ne úplně zlý chlap, který kdysi věřil v komunismus, byl přísným profesorem na gymnáziu a puntičkářsky otravným manželem. Pak přišel o všechno – rodinu i kariéru – a změnil se ve zlomyslného starce. Seznamujeme se s ním scénou ponížení, kdy sám vycítí, že na oslavě své bývalé školy není tak úplně vítán.
Profesor ale není tak bezcitný, aby s ním nepohnul mladý kluk, který chce skočit ze střechy. Lámanou češtinou se domluví, že může jednou přespat u něj a pak se uvidí. Navíc se zjevně nudí (s nikým se nestýká), takže Vietnamec Song mu dodává i nový elán do života.
Zatímco úvod se silně podobá hned několika americkým snímkům typu „jak se zahořklý dědek polepšil“, dál už český příběh pokračuje vlastní silou a nabídne pár tragikomických zvratů, které diváka drží ve střehu. Situace, kde už hrozí, že slzička ukápne, se Mádl snaží odlehčovat nekorektními hláškami. A starý profesor skutečně není velkým fanouškem imigrantů nebo homosexuálů.
Smutná komedie Na střeše nechce lakovat svět na růžovo, ale ponechává prostor pro naději, že se lidé mohou domluvit, pokud chtějí.
Celkové hodnocení: 75 %