RECENZE: Murakamiho narozeninová povídka nabízí magično i poučení

V rozsahem krátkém a minimalistickém textu Murakami čtenáři předává prostřednictvím dvou hlavních postav myšlenku, že i v momentu, kdy člověk dostane šanci přát si cokoli na světě, není možné, aby se z něj stal někdo jiný. Vždy zůstane sám sebou, lidské jádro je neměnné. Zároveň sem vkládá i poslání, že člověk by si měl dát dobrý pozor na to, co si přeje. Protože ono přání se někdy může vyplnit, a co se stane, nelze vzít zpět.

To demonstruje v příběhu, zasazeném do rámce rozhovoru muže se ženou, kdy žena po letech vzpomíná na den svých dvacátých narozenin. Tehdy pracovala jako servírka v tokijské restauraci a místo oslavy trávila večer v citově nepříliš radostném rozpoložení v práci.

V ten den silně pršelo a vedoucímu provozu se udělalo špatně, proto ho musela zastoupit v jeho povinnosti, a setkala se tak se záhadným starcem, majitelem restaurace. Ten jí dal možnost přát si cokoliv na světě.

Za tímto triviálním a v podstatě upozaděným dějem stojí myšlenka, kterou Murakami chce mezi řádky čtenáři sdělit. Předat mu ji lehce obestřenou tajemstvím, které z příběhu vyvěrá a které zůstává částečně neodhaleno. Tak je tomu ostatně v Murakamiho textech pravidlem – neodhalit vše, nechat nedovyřčeno, nesdělit nic přímo, naopak jen naznačit a nechat ho, ať se dopátrá své vlastní verze pravdy.

Novely patří k tomu méně známému a zároveň méně čtenářsky oblíbenému z Murakamiho práce. Jejich doménou však je, že na rozdíl od románů autor nepracuje se stejnou postavou vypravěče a hlavního hrdiny, nesetkáváme se tu znovu s mužem, který rád plave, poslouchá jazzovou hudbu a má rád vlaky, ovšem mysticita, tajemství a snovost jsou tu přítomné zhruba stejnou měrou.

Birthday Girl dobře funguje jako celek textu s ilustracemi Kat Menschikové, prolínají se, doplňují, samotný Murakamiho text by však sám o sobě neobstál.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: