Hlavní obsah

RECENZE: Milostná storka mezi hoteliérkou a údržbářem

Donizettiho Nápoj lásky je skvost italské belcantové opery a prakticky neopouští jeviště světových i domácích operních scén. Platí to i pro pražské Národní divadlo, respektive Státní operu, kde poslední inscenace měla premiéru v roce 2010 a hrála se dalších pět let. Nyní se vrací na scénu v novém nastudování hudebního ředitele Státní opery Andrije Jurkevyče a týmu britské režisérky Julie Burbach.

Foto: Zdeněk Sokol

Matteo Desole jako Nemorino (na štaflích) je zde údržbářem hotelu patřícího Adině.

Článek

Libreto propojuje motiv kouzelného nápoje lásky s milostnou zápletkou mezi nesmělým vesnickým mladíkem Nemorinem a bohatou Adinou.

Postavy vycházejí z komedie dell’arte, takže nechybí ani prohnaný dottore coby prodejce kouzelných nápojů a podvodník Dulcamara a chlubný voják Belcore, který si k Nemorinově zoufalství namlouvá Adinu.

Kouzlo Donizettiho opery tkví v brilantně napsaných pěveckých partech, krásných melodiích i bohaté orchestraci. Na druhé nedělní premiéře zářil jako Nemorino italský tenorista Matteo Desole, jehož krásný hlas je pro belcantový repertoár přímo stvořený. V Nemorinovi se zaskvěl ve všech polohách, dynamických i výrazových odstínech a mladý pěvec vytvořil i sympatickou jevištní postavu.

Foto: Zdeněk Sokol

Sbor Státní opery coby Belcoreho vojenská kapela a hotelový personál. Uprostřed nich Vincenzo Taormina alternující roli Dulcamary.

A to i přesto, že režisérka z nesmělého venkovana udělala přihlouplého údržbáře v neslušivých montérkách vláčejícího neustále štafle, jenž na bohatou a krásnou Adinu jen beznadějně pošilhává. Majitelce procovského hotelu Adině propůjčila Jana Sibera ženský půvab i lehký a technicky suverénní soprán.

Třetím vrcholem pěveckého trojúhelníku byl Lukáš Bařák, jehož příjemně zvučnému barytonu role sebevědomého seržanta Belcoreho dokonale sedí. Vedle hvězdné trojice působil hlas moldavského basisty Iurie Maimescu méně výrazně, pěvec měl i problémy s rytmickou souhrou v ansámblech, ale Dulcamarovo charisma doháněl úspěšně hereckým projevem.

Foto: Zdeněk Sokol

Hotelová hala působí dost opuštěně. Vzadu u stolu Nemorino (Matteo Desole) a Adina (Jana Sibera).

Hudební nastudování Andrije Jurkevyče usilovalo o donizettiovskou lehkost se střídavým úspěchem, výsledek poznamenal neklid a častá nesouhra orchestru se sólisty i sborem.

Režisérka Julie Burbach zaplnila rozlehlou halu povšechným hemžením hotelového personálu i Belcorových vojáků silně připomínajících sbor Alexandrovců. Lehkost inscenaci měly zřejmě dodat postavy tanečních obláčků, bohužel naprosto nevyužité. Místo avizované hravosti režie budila spíš dojem jisté bezradnosti. Nicméně především díky pěveckému triu protagonistů vyvolala nedělní premiéra ovace publika.

Gaetano Donizetti: Nápoj lásky
Dirigent Andrij Jurkevyč, režie Julia Burbach, scéna a kostýmy Herbert Murauer. Premiéry 22. a 24. září ve Státní opeře, Praha.
Hodnocení: 65%

Může se vám hodit na Firmy.cz. Státní opera

Související témata:

Související články

RECENZE: Kdopak to tu vlastně straší?

Pražský Činoherní klub vstoupil do nové sezony českou premiérou hry britského dramatika Dannyho Robinse 2:22 – Duchařský příběh. Autor je milovníkem...

RECENZE: Úplně prosté rozhodnutí žít

Režisér Viktor Tauš uvedl v roce 2018 na scéně holešovických Jatek 78 divadelní inscenaci Amerikánka. Teď se tam vrací s projektem Snowflakes, který je živým...

RECENZE: Šest disidentů v zemljance

S mimořádným ohlasem se na letošní přehlídce amatérského divadla Jiráskův Hronov setkala inscenace Sex Ochotnického spolku Žumpa Nučice, která již na národní...

Výběr článků

Načítám