RECENZE: Miley Cyrusová pořád hledá pevný bod

Ve svých písních ponechala univerzální syntetické zvuky, leč přizvala i řadu živých muzikantů. Jsou mezi nimi třeba Andrew Watt, který mimo jiné produkoval dosud poslední desku Ozzyho Osbourna, bubeník Chad Smith z kapely Red Hot Chili Peppers, producent a hudebník Mark Ronson nebo zpěváci Dua Lipa, Joan Jett a Billy Idol.

Album zvěstoval singl Midnight Sky, jenž byl pro fanoušky jakýmsi zasvěcením do celého projektu. I když je ve srovnání s ostatními písněmi zvukově delikátní, jemné odkazy na drsnější sound v kombinaci se zvuky diskotéky a popu zafungovaly obstojně.

Celou kolekci lze pak rozdělit na dvě části. První skýtá energické rockové písně v rychlejším tempu. Úvodní WTF Do I Know je dobře zvolený začátek intenzivní cesty zvuky a emocemi, kterou deska je. Hudebně je to energický počin, v němž Cyrusová přitvrdila i v hlasovém přednesu. Pouští do něho více rockového výraziva a činí tak vcelku přirozeně.

Jedním z nejsilnějších okamžiků je skladba Gimme What I Want. Je smyslná, agresivní, rázně rytmická a přednesená s lehkostí. Mezi hřejivé výbušné momenty patří i titulní Plastic Hearts či Night Crawling, ve které zpívá i Billy Idol.

Druhou část desky tvoří emotivní balady, jež svým pojetím i stavbou připomínají romantické písně z doby před třiceti nebo čtyřiceti lety. Vévodí jim Angels Like You, kterou nese příjemný zvuk akustické kytary. Kromě krásné melodie a spolehlivého zpěvu má i osobní text. Při analýze své osobnosti si totiž zpěvačka všimla, že je tím článkem, jenž rozpoutává krize v jejich vztazích.

Zaznamenáníhodná je Hate Me, která se šine ve středním tempu a zpěvačka si v ní klade otázku, co by se stalo, kdyby zemřela. Balady High, Never Be Me a Golden G String, už ale nemají takový charakter, aby album povznesly výše.

Výrazný problém je pak na konci kolekce. Miley Cyrusová tam v podobě bonusů umístila záznamy svých koncertních podání písniček Hearts of Glass (původně od Blondie) a Zombie (The Cranberries). A porušila tak starou moudrou poučku, že na skvěle podané originály by se nemělo „sahat“.

V obou písničkách totiž zůstala spíše snaživou dívkou ze show Tvoje tvář má známý hlas než sebejistou zpěvačkou, která by skladby zvládla. V její interpretaci chybí upřímnost, přistupuje k ní tak, že si písně pro radost zazpívala a uvidí se, co bude dál.

Album Plastic Hearts má v sobě více kalkulu než upřímné tvorby. Má i mnoho umělotin na to, aby bylo možné Cyrusové věřit, že se už konečně do ničeho nestylizuje, ale je upřímná a svá.

Hodnocení 55 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: