RECENZE: Legendary Pink Dots slaví 45 let na scéně, za minulostí se ale neohlíží

Proniknout hlouběji do diskografie The Legendary Pink Dots není jednoduché, protože je velmi košatá a nepřehledná. Na svém kontě mají na čtyři desítky řadových alb a další desítky alb vydali formou různých bočních nebo sólových projektů, o živých nahrávkách nemluvě.

Také koncertní sestava se časem proměňuje. Dávno jsou pryč opulentní koncerty v početné nástrojové obsadě z druhé poloviny devadesátých let.

V Brně se kapela nyní představila v komorní tříčlenné variantě. Zpěváka Edwarda Ka-Spela, který je dnes již jediným zakládajícím členem v současné sestavě, doplnil kytarista Erik Drost a hráč na klávesy a syntezátory Randal Frasier, zbytek hudebního doprovodu doplnily předtočené zvukové stopy.

O tom, v jak obdivuhodné tvůrčí formě se kapela aktuálně nachází, svědčil výběr písní, které kapela v Brně odehrála. Páteř koncertu byla podle očekávání postavena zejména na aktuálním albu So Lonely In Heaven, které vyšlo letos v lednu a ze kterého zazněla většina písní.

Ovšem pokud kapela činila výlety do své minulosti, sahala výhradně do repertoáru z několika posledních alb. Z mimořádně plodných devadesátých let nebo z počátku milénia, kdy byla na výsluní popularity a vytvořila spoustu hitů (pokud se u takto vyhraněného žánru dá o hitech hovořit), překvapivě nezaznělo nic.

Není mnoho kapel, které si takto pojatou koncertní dramaturgii chtějí a hlavně mohou dovolit, aniž by je za to fanoušci roznesli na kopytech. Svědčí to o velké a oprávněné důvěře v kvalitu aktuálního repertoáru.

Byť se někteří fanoušci během přídavků hlasitě domáhali písně Belladona, nedočkali se, avšak na síle a hypnotičnosti koncertu to nic nezměnilo. Upřímně řečeno, tvůrčí postupy kapely i zvuková stránka se u The Legendary Pink Dots příliš nemění. Stále je poznáte na první poslech, a to nejen podle nezaměnitelného projevu zpěváka.

Samotný frontman kapely a zároveň její hlavní tvůrčí duše Edward Ka-Spel navzdory svému pokročilému věku (je mu 71 let) zaslouží obdiv. Přestože hlavně v závěru koncertu na něm únava byla znát, představil se ve velmi dobré hlasové kondici. Jeho nezaměnitelný nasládlý a plačtivý vokál dokáže hladit a drásat zároveň, svým způsobem projevu i svou nonverbální komunikací s publikem místy Edward působí spíše jako kazatel než zpěvák.

Celý koncert tak stojí převážně na jeho charismatu, byť vklad Randala Frasiera, který na postu klávesisty zdárně zastoupil dalšího zakládajícího člena Silvermana, i kytaristy Erika Drosta není zrovna zanedbatelný.

O tom, že The Legendary Pink Dots i po bezmála půlstoletí existence zůstávají vlajkovou lodí světové psychedelické scény, se mohou přesvědčit i návštěvníci dalšího českého koncertu, který se bude konat ve středu 12. února v pražském klubu Futurum Music Bar.

P. S. Za zmínku stojí, že role supportu se na brněnském koncertu zhostilo sporadicky koncertující seskupení Sítě, za kterým stojí trojice Jan Tomáš, Jan Kašpar a Tomáš Vondra. Jejich ambientní kouzlení s různými typy zvukových ploch bylo skvělou předehrou nezapomenutelného večera.