Článek
Dalším nadmíru sympatickým rysem byla skutečnost, že mezi vrstevníky, kteří s náročnou hudbou Collegia Musicum vyrůstali od přelomu 60. a 70. let, se v Akropoli objevila i nadmíru početná skupina mladých posluchačů, kteří v dobách zrodu kapely rozhodně nemohli být na světě.
Večer otevřel v roli předskokana nesporně talentovaný a nadějný klávesista Michal Šupák, který však nedokázal publikum strhnout na svou stranu. Jeho instrumentální vystoupení sice zasloužilo uznání, ale přílišnou osobitostí a přesvědčivostí neoplývalo.
Collegium Musicum poté nastoupilo na scénu v mimořádně silné sestavě
Ústřední osobností pochopitelně zůstává sedmašedesátiletý klávesový mág Marián Varga. Navzdory nadmíru sporé postavě, která potvrzuje, že se tenhle mimořádný hudebník a skladatel rozhodně nikdy nestavěl k životu zády, prýští z jeho hry neuvěřitelná energie.
Poctivé varhany Hammond, patřičně zkreslené, jsou dílem okouzlující, dílem vzrušující, dílem neodolatelné. Spolu s ním přijel do Prahy basový virtuos Fedor Frešo, pro české hudební fajnšmekry mimo jiné navždy spjatý s albem M. Efektu Svitanie.
Mistrným kytarovým pletivem zdobil klasicizující art rock František Griglák, pro změnu spjatý s rovněž fenomenální skupinou Fermata. O rytmický tah se postaral mladší, nicméně mezinárodně respektovaný bubeník Martin Valihora.
Pestrobarevný, muzikantky skvostně vybroušený koncert, který byl průřezem tvorbou formace Collegium Musicum, vyvrcholil nadmíru vřele přijatým přídavkem v podobě asi nejslavnějšího titulu Hommage - J. S. Bach.
Collegium Musicum |
---|
Palác Akropolis, Praha, 8. října |