Článek
V Dívce v pavoučí síti měl Lagercrantz tu výhodu, že se po Larssonovi zachovalo několik popsaných listů, na kterých byl nastíněn směr, kterým se chtěl autor v původně zamýšlené desetidílné sérii vydat. Lagercrantz měl tedy na čem stavět. Nyní je stylem sebevědomější, autorsky etablovaný, kvalitativně však šel o něco níže.
Larsson byl tím, kdo přivedl zájem soudobých čtenářů k severské detektivce. Strhujícím dějem, fascinujícími postavami a aktuálními tématy si získal milióny čtenářů po celém světě. Lagercrantz před rokem projevil obrovskou odvahu, když se odhodlal předstoupit před masy čtenářů s vlastní verzí Milénia a pokračovat v příběhové lince. Z předchozí knihy byla cítit pokora.
Problematickým bodem nové knihy je postava Lisbeth. Larsson v jednom z rozhovorů uvedl, že ji napsal tak, jak by podle něj vypadala dospělá Pipi Dlouhá punčocha – lehce excentrická, v jednom směru geniální, v běžném životě zcela nepoužitelná.
Lagercrantzova Lisbeth je v podstatě komiksovou superhrdinkou a její kontrasty čnějí tak, že jim jen stěží lze uvěřit. Nemá dokončenou žádnou školu, ale čas ve věznici si krátí čtením a přemýšlením nad složitými fyzikálními teoriemi. Nic mezi tím. Je drobná, hubená, živí se pizzou z krabice, dny tráví sezením u počítače, ale bez mrknutí oka si podá ozbrojeného vězeňského bachaře a přemůže ho natolik, že jí po několik hodin vůbec neprojeví vzdor. Lisbeth má v pátém díle sílu supermana a vzhled bezbranné teenagerky, mysl geniální, a to vše zcela automaticky a bez sebemenší námahy.
Děj románu je otevřen momentem, kdy si Lisbeth odpykává nespravedlivý dvouměsíční trest v ženské věznici s nejvyšší ostrahou. Začíná svůj boj s mafií, v superhrdinském konceptu zachraňuje týrané spoluvězenkyně, chce vymýtit zlo a nastolit pořádek ve věznici, která řád dávno ztratila. To vše se svým tradičním výrazem „nic z toho mě nezajímá, chci prostě klid na své věci“.
Lagercrantz do díla více či méně výrazně promítl některé z problémů současné společnosti – rasismus, ženská práva v muslimských zemích, řádění mafie. Čtenářům tentokrát vyšel vstříc ve slabším místě předchozí knihy, ve vztahu Lisbeth a Mikaela. Jejich propojení je uvěřitelnější, reálnější, méně písemné a více emotivní.
Muž, který hledal svůj stín je sice nadprůměrná severská detektivka sofistikovaného děje, napsaná stylisticky obdobně jako tři díla Larssonova, o stejně hodnotné dílo, jakým byly první tři texty série, se však nejedná. Lákadlem pro čtenáře může být, že prozradí význam Lisbetina dračího tetování.
David Lagercrantz: Muž, který hledal svůj stín |
---|
Host, 480 stran, překlad Azita Haidarová, 369 Kč |
Celkové hodnocení: 65 %
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: