RECENZE: Lady Gaga po pokusu čeká, co to udělá

U fanoušků však příliš nepochodilo, a tak se poté Lady Gaga rozhodla nahrát Cheek To Cheek, společný počin s Tonym Bennettem. V očích fanoušků i kritiky si trochu polepšila, obecně nastolila otázku o tom, co vlastně bude v hudbě dál dělat.

S novinkou Joanne se nyní odklání od načančaného popu s moderním zvukem, který vytvářela na třech prvních deskách, a chopila se relativně civilního zvuku v civilních písničkách, čímž navázala na album s Bennettem. Nahrála skladby s podporou živých muzikantů, přičemž syntetických zvuků je v nich málo.

Je v nich nicméně patrný vliv tvorby Bruce Springsteena, Boba Dylana, Boba Segera či Joni Mitchellové. Ukázaly také, že Lady Gaga je velmi dobrá zpěvačka, neboť v oblasti soft rocku, jak lze nové album stylově charakterizovat, je obvykle pěvecký výraz jasný a nic se v něm nedá příliš zastřít studiovými dotaženími. Ta se k takové hudbě prostě nehodí.

Potíží sympatického stylového obrácení Američanky je v tom, že její písně nejsou dostatečně výrazné na to, aby zásadně obstály. Diamond Head, Joanne, Perfect Illusion či Million Reasons sice mají příjemnou melodii, obecně ale platí, že pouze změnit styl nestačí. Je třeba pro něj být dostatečně nadšený, což u Lady Gaga na albu Joanne není cítit.

Takhle deska proto vyhlíží především jako pokus s očekáváním, co to udělá.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: