Článek
Jeho první oběť najdou nabodnutou na kopí, propíchnutou středověkým mečem a ovinutou dlouhým černým hadem, a je jen otázkou času, kdy je použité symboly přivedou k slavnému obrazu Hieronyma Bosche Poslední soud.
Zatím se však dvojice kriminalistů Jiří Langmajer a Stanislav Majer s kolegyní Zuzanou Kanócz pokoušejí najít v okolí oběti stopu či vodítko, z něhož by mohl vyplynout motiv vraždy.
A protože scenárista s režisérem se rozhodli pro volnější tempo vyprávění, tak se ještě na konci příštího dílu zdá, že provinčního českého politika a nedávno obdobně zabitou dívku ze Slovenska nespojuje kromě smrtící scény vůbec nic. Pravděpodobný motiv taky pořád nikde, zato se do případu připletou další mrtvoly.
Naštěstí však paralelně otevřené linky pracují i s napětím a na konci vždy vytasí jako trumf i nějakou tu záhadu.
Se znalostí pouhých dvou dílů se zatím dá bezpečně usoudit, že Labyrint zřejmě nezklame tam, kde bývají Strachovy filmy spolehlivé: ve výběru herců a v práci s nimi, v pečlivé volbě lokalit a přípravě záběrů, v důrazu na kameru a náladu obrazu.
Podobných hypotéz o scénáři bude však lepší se zdržet. Rozehráno je sice na domácí poměry zatím solidně, nicméně dialogy bez občasné vaty by se poslouchaly lépe a žánrová klišé zatím častěji nudí, než baví. Nehledě na to, že pátrací linka se ani příště pořádně nerozběhne. Těžko si tedy zatím domýšlet cokoli o zručnosti scenáristy rozvíjet detektivku, budovat thriller a k tomu ještě pracovat s mystickými motivy.
Přesto si lze už teď jeden úsudek dovolit: třetí díl rozhodne. Buď diváky vtáhne, nebo se Labyrint ve své sofistikované hře ztratí.
Celkové hodnocení 70 %
Labyrint 1/7
ČT 1, 31. 8., 20 hod. Scénář: Petr Hudský, režie: Jiří Strach, hrají: Jiří Langmajer, Stanislav Majer, Zuzana Kanócz a další