RECENZE: Křehká těla v pasti ocelových tyčí

Platí to i o jejím projektu Crossing, který představila v rámci letošního dvacátého ročníku festivalu Letní Letná. Spojila se k němu se třemi kolegyněmi ze vzdálených koutů světa: Eleonora Dall´Asta je z Panamy, Ilona Jäntti z Finska a Aki Yoshida z Japonska, přesto jsou si všechny čtyři svým projevem velmi blízké.

Prostor je vymezen bílou plochou zdi a podlahy, na níž jsou umístěny objekty z ohnutých a různě propletených kovových tyčí. Nasvíceny působí samy o sobě jako výtvarné objekty. Zavěšeny na lana se stávají místem pro pohybové variace, při nichž se těla aktérek proplétají labyrintem tyčí, jež připomínají ptačí hnízda i bizarní obří hmyz.

Z lehce zalomené tyče se v okamžiku stane trapéz pro akrobacii, s druhou pak akrobatka balancuje na nohou či pažích. Těla volně visí, otáčejí se a vpletena mezi tyče se stávají součástí pohybově-výtvarné instalace. Vše se děje zpomaleně, za zvuků meditační hudby a působivého svícení, jež na bílé ploše vytváří černou hru stínů tyčí i těl. Představení Crossing diváky odvede na padesát minut do světa ticha, koncentrace a okouzlení krásou pohybů i střetu křehkého těla s nepoddajností a nebezpečím trčících ocelových tyčí.

Ty jsou recyklované z předchozí produkce Elišky Brtnické Thin Skin, stejně jako nápad spojit tyče se vzdušnou akrobacií. V inscenaci Crossing je ovšem tento nápad rozvedený a dotažený do celistvé pohybově-výtvarné fantazie. Crossing lze na Letní Letné vidět ještě dnes a zítra večer.