RECENZE: Královské provedení korunovační opery

V koncertní podobě ji festival představil pražskému publiku ve středu 8. února ve Španělském sálu Pražského hradu. A to ve spolupráci s Českým královským institutem.

Opera zazněla poprvé v roce 1723 ve Znojmě u příležitosti korunovace Karla VI. českým králem, a také korunovace jeho manželky Alžběty Kristýny. V Praze se hrála k této události opera Costanza e Fortezza (Stálost a Síla) Johanna Josepha Fuxe, z níž ostatně jako připomínka pražského holdu královskému páru zazněly i na středečním koncertu dvě části.

Harmonie planet je typická serenata, dílo určené k oslavě konkrétní osoby. Nemá dramatický děj, jeho výchozí situací je spor olympských bohů-planet o to, zda se Alžběta vyrovná svou krásou a ctnostmi Venuši a Dianě, které srovnání pobouří, ale nakonec svorně královně a nastávající matce vzdávají hold.

Dílo nastudoval a v Praze provedl dirigent Roman Válek se svým Czech Ensemble Baroque na vysoké interpretační úrovni, což platí jak o skvěle hrajícím orchestru, tak i komorním sboru. Mezi sedmi sólisty měli posluchači možnost ocenit výkony tří špičkových kontratenoristů. Zkušený Andreas Scholl zpíval Jupitera, vedle něho zaujali i jeho mladší kolegové, Valer Sabadus krásně čistým a vysoce posazeným sopránem ztvárnil Apolla a Franco Klisovic se blýskl temnějším hlasem v roli Marta.

Vynikající pěvecké výkony podali i Jaroslav Březina jako Merkur a Adam Plachetka coby Saturn. Venuši zpívala Dagmar Šašková a Dianu Hana Blažíková, specialistky na interpretaci barokní hudby. Obě ztvárnily své žárlící bohyně působivým pěveckým projevem, jen ve střední a nižší poloze v prostoru rozlehlého sálu jejich hlasy trochu zanikaly.

Harmonie planet umocněná skvostným prostředím Španělského sálu byla mimořádným zážitkem. Lze se jen těšit na její scénické provedení v červenci ve Znojmě.