Článek
Ani Martin Horský, jehož Ženy v běhu dnes vstupují do kin, se dosud v žánru dobře nezapsal. Filmy Láska je láska a Život je život, které podle jeho scénářů natočil režisér Milan Cieslar, patří rozhodně do slabé části domácí komediální tvorby. O to větší a příjemnější překvapení je jeho nynější režijní debut, k němuž si scénář také napsal sám.
Sama ústřední zápletka je sympaticky originální. Tři dcery (Tereza Kostková, Veronika Kubařová a Jenovéfa Boková) se postupně podvolí zprvu rázně odmítnutému rozhodnutí matky (Zlata Adamovská) splnit poslední přání nečekaně zesnulého otce: uběhnout maraton. Na jejich okamžitou a celkem logickou námitku, že běžet čtyřicet dva a půl kilometru je plán z říše zcela nesplnitelných, má maminka dobře připravenou odpověď. Trasu si rozdělí a poběží ji jako štafetu s otcovou urnou na zádech. Dcerám se ani do toho nechce, ale nakonec poběží.
Běh je však jen jednou linií filmu, a to příjemně pozitivní, jak jen pohyb může i zprostředkovaně přes plátno navzdory veškeré dřině být. Druhou linii tvoří vztahové zápletky sester, které se postupně, jak se závod blíží a jejich forma stoupá, posouvají k závěrečnému rozuzlení.
Ondřej Vetchý a Tereza Kostková jako nesezdaní rodiče tří kluků.
Zápletky jsou rozehrané na předem daném hřišti partnerských a rodinných vztahů, čímž je řečeno mnohé včetně značné předvídatelnosti jejich vývoje. Nicméně minimálně dvě z nich mají dostatek vtipu na to, aby diváky poctivě bavily.
Nejlépe je napsaná, zahraná a natočená rodina nejstarší dcery Marcely, tedy Terezy Kostkové. Rodina, která čítá partnera (Ondřej Vetchý) a tři syny, které spolu ti dva mají, aniž by si řekli pověstné „ano“. Přitom svatba je Marcelin sen…
S přiměřenou nadsázkou a vtipem tu probíhají rodinné scénky, jimž dominuje skvělý herecký výkon Vetchého. Stvořil prototyp muže, jenž dobře ví, že česká žena a švédská ocel vydrží všechno, a podle toho se také chová. Fungování jejich domácnosti, ve které matka po návratu z práce jen vybalí nákupní tašky a nastoupí druhou směnu, zatímco otec si hraje, je plné dialogů, které rozesmějí stejně jako řada vtipných situací s dětmi. Kostková je Vetchému dobrou partnerkou a své sehrál v autentičnosti, jíž celá rodina působí, možná i fakt, že jedno z dětí hraje syn Kostkové, druhé syn Vetchého.
Co do vydařenosti zápletky je na druhém místě příběh nejmladší Kačky ve velmi přirozeném podání Jenovéfy Bokové, jejíž rozčarování ze současného vztahu a postupné sbližování s trenérem (Vladimír Polívka), kterého maminka najala, je sice očekávané, ale vyrovnává to opět vtip, který v něm nejednou zaperlí.
Nejméně zábavná je zápletka prostřední dcery Báry (Veronika Kubařová), která touží po dítěti, a po zklamání z jednoho vztahu navazuje nový, byť zprvu nikoliv s mužem. Tato zápletka má nejblíže k trochu lacinému melodramatu, ale zejména herecký výkon Martina Hofmanna to ustojí.
Ženy v běhu nesou vedle smíchu i obecně dobrou náladu, podpořenou řadou pohledných prostředí, v nichž se odehrávají, i dobře podporující hudbou. A matčinou nezdolnou povahou, jíž Zlata Adamovská dala svým civilním projevem tolik samozřejmého citu bez sentimentu, že si k ní a jejím radostem, smutku i trápení s dcerami diváci snadno vytvoří pozitivní vztah. A i když budou průběžně vědět, kdo, s kým a jak dopadne, budou jim to všem přát.
| Ženy v běhu |
|---|
| Česko 2019, 93 min. Režie: Martin Horský, hrají: Zlata Adamovská, Tereza Kostková, Ondřej Vetchý a další |
Celkové hodnocení 75 %
Může se vám hodit na Seznamu: