Článek
Autorka měla dvě možnosti. Buď se soustředit na vršení faktů na úkor obrazové složky, anebo zdůraznit vizuální stránku. Zvolila druhou cestu a pomohlo to.
Forma deníkových zápisků doplněná kolážemi z novinových recenzí, časopiseckých článků, krátkých komentářů i velkým počtem obrázků je už na první pohled vděčná. Čtenář nemá dojem, že se prokousává nekonečně tlustou knihou, ale že maně listuje výstřižky v deskách, které někdo za patnáct let shromáždil. Nevýhodou je určitá informační zkratka a deformace některých širších souvislostí a faktů.
Na druhou stranu může autorka nenásilnou formou provázet po galeriích, vernisážích i společenských skandálech. Někdo by to mohl chápat jako prvoplánovou bulvarizaci. Lindaurová ovšem nevypichuje excesy proto, aby šokovala, ale aby popis symbiózy vývoje umění a české společnosti zasadila do co nejtěsnějšího kontextu. Tomu pomáhá i stručný sumář toho, co se ten který rok u nás a ve světě stalo.
Byla by chyba čekat od knihy vyčerpávající informace, které uvedou do světa moderního umění. Jde spíše o vodítko, které má probudit zájem o konkrétní události či umělecké styly.
Říká se, že dobrá kniha otázky násobí, zatímco špatná na ně odpovídá s absolutní neotřesiltelností. Publikace Mezera nabízí možnost hledání i nalézání a díky tomu zaplňuje prázdný prostor v našich znalostech.
Lenka Lindaurová: Mezera – Mladé umění v Česku (1990–2014) |
---|
Společnost Jindřicha Chalupeckého a Yinachi, 548 stran, 990 Kč |