Hlavní obsah

RECENZE: Klicpera jako intersexuální únikovka

Soubor Depresivní děti touží po penězích překvapil diváky už nejedním originálním pohledem na českou klasiku. Po inscenacích Naši furianti a Maryša (mlčí) je zaujala myslivecká fraška Václava Klimenta Klicpery Zlý jelen. Premiéra se konala v úterý v pražském divadle NoD.

Foto: Michaela Škvrňáková

Lesní dělníci v Mysliborově oboře jsou ostří hoši.

Článek

Příběh o tajemných pytlácích a zastřeleném jelenu oslovil tým režiséra Jakuba Čermáka jednak environmentální tematikou. Oboru polesného Myslibora pojali jako množstvím odpadu zaneřáděný les, v němž se lesní dělníci pohybují většinou ve žlutých protiradiačních pláštěnkách, a samotný zlý jelen je urostlý a osvalený mstitel jako z akčních filmů.

A Klicperův oblíbený princip kuklení, včetně převleku postav z mužských do ženských šatů, se jim stal vděčným startovním bodem k rozehrání aktuální genderové frašky s bojovným hlásáním hesla, že na pohlaví nezáleží.

K hororovému charakteru inscenace míří i odkazy na Daphne du Maurier, Davida Lynche či Gretu Thunbergovou, a když k tomu jedna z postav zajásá, že to je prima únikovka, ocitneme se i ve světě adrenalinových her. Neboť ani z myslivny není úniku.

Jakkoli to všechno dohromady zní poněkud šíleně, se starým dobrým Klicperou to docela dobře ladí. Na jedné straně tvůrci hodně přitvrdili, včetně milostných praktik, ale na druhé zachovávají starobylý ráz jak mluvy, tak i naivity výjevů jako ze starých střeleckých terčů. Ostatně si do závěru hry přidali i motiv kouzelné prubířské rány, známé z Weberova Čarostřelce či spíše obrozeneckého Střelce kouzelníka.

Všichni herci jsou perfektně pohybově vybaveni k četným, až akrobatickým improvizacím ve stylu commedie dell’arte. Jejich uchopení postav kombinuje drastičnost s naivitou a celé to postapokalyptické, ekologické a vztahové halali je ve výsledku velmi dynamické a zábavné. Ani pan profesor Klicpera by jistě nic nenamítal. Byl totiž známý svým smyslem pro humor.

Václav Kliment Klicpera: Zlý jelen
Režie Jakub Čermák, scéna a kostýmy Martina Zwyrtek, hudba Petra Horváthová. Premiéra 13. července v divadle NoD, Praha

Hodnocení: 90 %

Výběr článků

Načítám